Do Česka přijedou další uprchlíci. Ministerstvo už požádalo o vytipování kandidátů

Ačkoliv jede ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) do Bruselu s tím, že Česko nadále odmítá povinné kvóty pro přijímání migrantů, jiné uprchlíky Česko přijme. Jde o 88 syrských běženců z Turecka, kteří by se k nám měli přesunout do září. Ministerstvo vnitra už požádalo komisariát OSN pro uprchlíky, aby předvybral vhodné kandidáty. Vláda tak plní slib z minulého roku, podle kterého Česko dobrovolně přijme 400 uprchlíků z táborů mimo EU.

Syřany, kteří mají přijít z uprchlického tábora v Turecku, čeká u nás nejdřív důkladná bezpečnostní prověrka. „Zatím jsme nebyli schopni dostat relevantní dokumenty od tureckých partnerů, to znamená zatím je to ve stavu, kdy čekáme na to, až nám budou nabídnuty konkrétní osoby,“ vysvětluje ministr Chovanec. 

Po příletu do Česka stráví běženci několik měsíců v integračním středisku, kde se budou učit jazyk a studovat české reálie. Čekají na ně stejné procedury, jako na čtyři rodiny z Iráku, které k nám přiletěly v půlce února. Ty už mají první integrační fázi za sebou: přestěhovaly se do vlastních bytů v Českém Těšíně a jejich děti začaly chodit do školy. „Jsou schopni si už zajít do obchodu a nakoupit si, zaplatit, to už samostatně zvládají,“ konstatuje koordinátor výuky ze Slezské diakonie Adam Sabela. 

S učitelem češtiny tráví uprchlíci každé všední dopoledne a podobný by měl být program až do podzimu, kdy by většina z nich měla nastoupit do práce. Nabídky na zaměstnání prý už mají: především manuální práci jim nabízí několik firem z Třinecka. Problémem však zůstává jazyková bariéra. 

V první fázi musí uprchlíci zvládnout hlavně jazyk (zdroj: ČT24)

Tyto rodiny sice tvrdí, že chtějí v Česku zůstat a dávají najevo, že jsou spokojení, z nově přesídlených Iráčanů ale víc než polovina z Česka odešla: 25 jich požádalo o azyl v Německu, 24 pak odletělo zpátky do Iráku. Ministr Chovanec k tomu dodává, že násilím u nás nikoho držet nemůžeme. 

Povinné kvóty: Chovanec kritizuje hotspoty

Vedle už zmíněného dobrovolného závazku jsou tu ještě vládou kritizované povinné kvóty, které už teď platí. Evropská unie je stanovila na loňském zářijovém summitu, aby přerozdělila 120 tisíc uprchlíků, kteří se dostali do Řecka nebo Itálie. Českou republiku, stejně jako Maďarsko, Slovensko a Rumunsko další země EU přehlasovaly. Platí tak povinnost, abychom do konce roku 2017 přijali 1591 lidí. 

Podle ministra vnitra Chovance je ale problém, jak je prověřit. „My prostě nepustíme na své území nikoho, kdo nebude bezpečnostně prověřen, že nemá kriminální minulost nebo že není rizikem pro společnost, a to ty hotspoty prostě nejsou schopny dělat.“

V minulých letech k nám přišli Barmánci i Ukrajinci

Další lidé do Česka přicházejí v rámci přesidlovacích programů. Během let 2005–2008 dorazilo přes 30 uprchlíků z Uzbekistánu nebo Kuby. O něco později i 103 barmských běženců, kteří v době vojenského režimu emigrovali do Thajska či Malajsie. „Bylo to celkem 25 rodin a pouze jediná se rozhodla opustit ČR,“ dodává vedoucí oddělení přesídlování a integrace azylantů na ministerstvu vnitra Petr Novák.  

Speciální program má Česká republika převážně pro krajany žijící v zemích bývalého Sovětského svazu. Na začátku devadesátých let přicestovalo 1812 potomků českých migrantů z Ukrajiny a Běloruska, tedy z oblastí zamořených radioaktivitou po havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Po roce 1994 do ČR přesídlilo 818 krajanů z Kazachstánu a dalších zemí – třeba z Ruska, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Mongolska. Postupně je následovali i členové jejich rodin. A loni přijala Česká republika kvůli možnému ohrožení 257 krajanů z Ukrajiny. Letos by měl přijet obdobný počet.