Vláda odložila boj se suchem. Už dnes má zpoždění, míní odborníci

Vláda se měla ve středu shodnout na tom, jak v Česku omezit dopady sucha a nedostatku vody.  Kvůli sporům mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí však jednání přerušila. Úřady se dohadují, odkud vzít miliardy na nové rybníky nebo čištění přehrad. Zatímco ministr zemědělství Marián Jurečka z KDU-ČSL předkládá materiál, který počítá s financováním ze státního rozpočtu, šéf resortu životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO prosazuje čerpání peněz z programů Evropské unie. Tématu sucha se věnoval středeční pořad 90' ČT24,  záznam chatu s ministrem zemědělství Mariánem Jurečkou najdete zde.

Rozdílný přístup obou ministerstev vedl k tomu, že vláda stáhla materiál ze svého středečního jednání a vrátit by se k němu měla až po dvou týdnech. Podmínkou je, aby se ministerstva dohodla. Z části se tím potvrzuje názor ze strany odborné veřejnosti, že politici řeší problém sucha nejen se zpožděním, ale také nekoncepčně.

Vláda odložila jednání o suchu. Dokud se Jurečka s Brabcem nedohodnou (zdroj: ČT24)

Politici začali řešit sucho pozdě, míní expert

K rozporu mezi oběma ministerstvy totiž došlo i přes to, že od října 2014 ustanovila vláda společnou meziresortní komisi nazvanou Voda – sucho, která by se problémy udržení vody v krajině měla zabývat. Obě ministerstva mají ve skupině zastoupení napříč svými příslušnými úřady a odbornými institucemi.

 „Vláda málo poslouchá odborníky,“ míní Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu. „Když v roce 1997 začalo období povodní, varovali odborníci, že povodně mohou a nemusejí souviset se změnou klimatu. Říkali však ‚pozor!‘ Pokud něco v důsledku klimatické změny hrozí, pak je to sucho.“

Jan Pretel upozornil na to, že byl v týmu, který projekt zaměřený na sucho dokončil v roce 2011. „Upozorňovali jsme na ten problém už v roce 2008. Potom začalo sucho kulminovat a všechny roky počínaje rokem 2012 byly suché. Politici však se zpožděním řešili problematiku povodní, místo aby se s předstihem zabývali suchem. Odborné materiály k tomu měli,“ dodává Pretel.

Dvě a půl miliardy ročně, navrhuje Jurečka

Ministerstvo zemědělství navrhuje, že na projekty zmírnění dopadu sucha vyčlení téměř dvě a půl miliardy korun. Tuto částku chce resort uvolnit každoročně až do roku 2021. Počítá také s tím, že dalších sedm set milionů by mělo přijít od soukromých investorů.

„Tyto peníze by měly být určeny především k budování rybníků a malých retenčních nádrží,“ uvedl ministr Jurečka. „Také ovšem do vodohospodářské infrastruktury, vodovodů i vrtů, protože jsou oblasti v celé České republice, které mají velký problém v zásobování kvalitní pitnou vodou.“

Sucho k našemu klimatu patří, na našem území je doma, ale když jsme analyzovali vývoj sucha zhruba v posledních 500 letech, tak ty poslední dekády jsou neobvyklé. Sucho je častější, trvá déle a zdá se, že se doba mezi jednotlivými epizodami sucha zkracuje.
Miroslav Trnka
bioklimatolog, Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Podle materiálu Jurečkova ministerstva by peníze měly směřovat mimo jiné k údržbě vodních toků a jejich koryt i k odtěžování sedimentů z vodních nádrží, protože to má vliv na jejich celkovou kapacitu. „Jsou to opatření, která jsme v České republice dlouho zanedbávali,“ uvedl ministr zemědělství.

Kabinet premiéra Sobotky navíc už v únoru avizoval, že nechá prověřit možnost stavby čtyř nových vodních nádrží v regionech nejvíce ohrožených suchem. Dvě by měly vzniknout ve středních Čechách, jedna v Královéhradeckém kraji a jedna ve Zlínském kraji. 

Plán nových přehrad
Zdroj: ČT24

Patnáct zásadních rozporů, vyřešené čtyři

Ministr životního prostředí Richard Brabec však argumentuje tím, že všechna tato opatření jsou náročná na investice a že by bylo možné je krýt z operačního programu životní prostředí Evropské unie a ne z národních zdrojů.

Jak chce ministr životního prostředí Richard Brabec financovat opatření proti suchu (zdroj: ČT24)

„Měli bychom především využít čerpání evropských peněz, a až když na to ty programy nebudou stačit, pak teprve bychom to měli financovat ze státního rozpočtu,“ uvedl Brabec.

Obě ministerstva jsou v rozporu v patnácti zásadních bodech, ze kterých se jim zatím podařilo vyřešit pouze čtyři. Ministerstvo životního prostředí proto navrhuje dále jednat a teprve poté společně návrh předložit vládě.

Sucho? Povodeň? Ode zdi ke zdi

Také odborník na krajinu a děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký poukazuje na to, že se vláda zatím chová nekoncepčně.

„Kromě toho, že jsme v posledních dvaceti letech měli možnost pochopit, co jsou to povodně, začínáme už také chápat, co je to sucho. Jenže znovu se ukazuje, jak se pohybujeme ode zdi kde zdi,“ říká Jan Hradecký.

Oblasti nejvíce ohrožené suchem
Zdroj: ČT24

Podle něj vláda chce na jednu stranu řešit následky sucha, současně však nijak nebrání trendu, kterým je prudký úbytek půdy a její degradace. „Stále většího množství půdy se nenávratně zbavujeme výstavbou na ‚zelené louce‘. Velkým problémem je však také stav, v jakém se půda nachází,“ říká Jan Hradecký.

„A ten je alarmující. Půda degraduje. Hladiny podzemních vod klesají nejen kvůli tomu, že od jara do podzimu málo prší a v zimě málo sněží, ale také proto, že půda je udusaná těžkými stroji. Pokud konečně zaprší, nebo taje sníh, utužená půda povrchovou vodu do podzemí prostě nepustí,“ dodává Hradecký.