Za Karla IV. se nádory i vypalovaly, říká onkolog

Josef Koutecký v Interview ČT24 (2016): Za Karla IV. poznali rakovinu jen na povrchu těla (zdroj: ČT24)

Medicína v době Karla IV. považovala za nádor vedle výrůstků i hnisavé záněty a podobná onemocnění, která byla rozpoznatelná na povrchu těla. Léčily se obkladem, mastěmi, nebo se někdy povrchové nádory také vypalovaly, přiblížil v Interview ČT24 dětský onkolog Josef Koutecký.

Podotkl, že slovo karcinom pochází od starořeckého lékaře Hippokrata, později jej přejala latina. „U nás se potom začalo ve staročeštině říkat rak a nyní se říká rakovina,“ poznamenal Josef Koutecký s dodatkem, že toto označení osobně nesnáší. Symbolem zhoubného nádoru je totiž krab, což je zcela odlišný živočich od raka. „Když už, musela by to být krabovina,“ dodal.

Za doby Karla IV. byli schopni rozpoznat pouze nádory patrné na povrchu těla. „Nevěděli ale podstatu tohoto onemocnění, karcinóm nebo rak říkali třeba i zánětu, abscesu nebo i jinému podobnému onemocnění,“ zmínil.

V období, kdy Karel IV. zakládal univerzitu, trápila české země morová rána. „Už tenkrát někteří chápali, že jde o nemoc přenosnou a je zde vidět vztah mezi nádorovým onemocněním a epidemií. Nádor, pokud na něj pacient zemřel, byla tragédie jedince. Ale morová rána byla tragédií velké skupiny lidí,“ přiblížil onkolog Koutecký.

I přes řadu úrazů a nemocí se Karel IV. dožil na svou dobu vysokého věku

Sám panovník se po celý svůj život potýkal s řadou zdravotních potíží. V důsledku závažných zranění se jeho tělesná schránka postupně různě deformovala především v důsledku jeho vášně pro rytířské souboje.

Vedle řady úrazů a poranění také vladař ke konci života doplatil na holdování masitým pokrmům a vínu, když ho stihla dna. Při cestách už nebyl schopen se kvůli bolestem ani hýbat a museli ho přepravovat v nosítkách. Ve svých třiašedesáti letech nakonec císař a král Karel IV. zemřel na zápal plic poté, co ulehl na lože po zlomenině krčku stehenní kosti.