Česko/Czechia. Politici budou jednat o jednoslovném názvu a jeho překladu

Události: Jak říkat Česku ve světě (zdroj: ČT24)

Stačí České republice jeden oficiální název, nebo potřebuje i druhý, jednoslovný? Podle jazykovědce Rudolfa Šrámka z brněnské Masarykovy univerzity nám současný stav velmi ztěžuje kontakt se světem. Některé státy si samy jednoslovné pojmenování pro Českou republiku vytváří. Otázkou druhého oficiálního názvu se budou ve čtvrtek na Pražském hradě zabývat i politici. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) očekává, že ústavní činitelé podpoří, aby Česká republika měla v databázi OSN uvedeny překlady jednoslovného názvu Česko.

„V kontaktu se světem nutně potřebujeme jednoslovný název. Ta diskuze začala rozdělením bývalého Československa, a kdyby tehdy došlo k obecné dohodě, tento problém bychom dnes vůbec neměli,“ říká Rudolf Šrámek, jazykovědec a zakladatel občanské iniciativy Česko/Czechia.

Věřím, že schůzka ústavních činitelů se k tomu jasně přihlásí, že chceme, aby byl proveden jeden jasný výklad toho, jak překládat onen krátký název Česko.
Lubomír Zaorálek

„Když v lednu 1993 náš tehdejší ministr zahraničí Zieleniec vystoupil v Organizaci spojených národů a představoval náš stát, byl tázán, jak se vlastně ten stát jmenuje. Tehdy odpověděl Českozemsko, dnes je to úplně komická podoba, ale také řekl Česko. Českozemsko na místě přeložil jako Czechland,“ uvedl Šrámek.

Jednoslovný název nemáme jako jedni z mála

Česká republika je jedním z mála států, který má pouze oficiální dvouslovný název. „V evropském prostoru jsme patrně jediná země, která nemá jednoslovný název uzákoněný, na světě jsou takové případy u mladších zemí, které vznikaly například v Asii nebo Africe,“ uvedl Šrámek.

Zkrácený název má zejména praktické důvody. „Je daleko užívanější než ten složitý. Na dovolenou třeba jedeme na Slovensko, a ne do Slovenské republiky, jedeme do Rakouska do Alp, nikoli do Rakouské republiky atd.,“ říká Šrámek. Řada států si pro nás kratší pojmenování už vytvořila sama. Například Německo, Francie, Itálie, Španělsko nebo skandinávské země, podotýká Šrámek.  

V případě, že se všichni ústavní činitelé shodnou, podá Česko takzvanou verbální nótu OSN, v níž požádá o uvedení překladů. V angličtině je správnou variantou výraz Czechia, uvedl Zaorálek.

 „Požádáme o notifikaci v Organizaci spojených národů a do těch příslušných databází požádáme, aby se slovo Česko překládalo jediným možným správným způsobem,“ doplnil ministr. Na Pražském hradě se k jednání na toto téma sejdou ministři obrany a zahraničí, předseda vlády, šéfové obou parlamentních komor a prezident. 

A jak Českou republiku pojmenovat?

Jako ideální variantu vidí Šrámek převedení už poměrně zažitého názvu Česko do anglického Czechia. „Velice bych stál o to, aby se tento název co nejrychleji zkodifikoval,“ podotkl. „V roce 2000 byla světová výstava v Hannoveru a tam jakýsi novinář zesměšnil název Czechia, že je Čečna. Od té doby se táhne takový ironizující vztah k názvu Czechia,“ uvedl Šrámek s tím, že jinak mu nejsou známé důvody, proč se zejména Češi užívání tohoto názvu brání.

V databázi OSN má každý stát svůj oficiální politický název, volitelně může připojit také zkrácenou geografickou verzi. U obou názvů jsou pak uvedeny také odpovídající překlady do šesti oficiálních jazyků OSN - angličtiny, francouzštiny, arabštiny, čínštiny, ruštiny a španělštiny. Česko má v tomto seznamu uvedeny pouze překlady dvouslovného pojmenování, jednoslovný překlad, který je pro užívání praktičtější, chybí.

„Není pěkná věc, pokud země nemá jasně stanovené symboly, nebo pokud nemá dokonce jasně řečeno, jaké je jméno té země,“ podotkl Zaorálek. Dodal, že při zahraničních cestách se mu někdy stává, že je název Česko komolen. „Nedokázali jsme sdělit světu, že tu v České republice používáme zkrácený název Česko a že existuje podle nás také jediný možný správný překlad,“ prohlásil ministr.

Jak se to projeví v praxi

Praktické důsledky úpravy v seznamu OSN budou podle Zaorálka vidět na sportovních i jiných mezinárodních akcích, projeví se také při propagaci České republiky nebo označení českých výrobků. „Předpokládám, že pak se příslušným způsobem upraví cedulky na mezinárodních konferencích a třeba že se tím i vyjasní situace na dresech českých reprezentantů,“ uvedl šéf české diplomacie. Dodal, že na možnost volby mezi dlouhým a krátkým názvem budou upozorněny i všechny úřady.

Anglický překlad slova Česko - Czechia - již ve svých projevech používá český prezident Miloš Zeman. V roce 2013 při návštěvě Izraele prohlásil, že výraz Czechia zní krásněji a je kratší než chladný název Česká republika.

Hlasy pro a proti

V minianketě České televize na téma zda ano či ne Česko/Czechia zazněly během pořadu Události, komentáře protichůdné komentáře. Textař, spisovatel a producent Michal Horáček řekl, že pro název Česko hovoří dobré důvody historické, lingvistické i další. Přirovnal to sice k jakési amputaci po Československu, ale musíme se s tím podle něho smířit, dávno už to platí. Jinak se však staví k anglickému názvu Czechia. Neproběhlo to podle něho veřejnou diskusí a vzhledem k minulosti Zemí Koruny české by volil spíše The Czechlands (po vzoru The Netherlands). 

Předseda strany Moravané Ondřej Hýsek nový název rozhodně nepodporuje. „Zdá se mi, že se někdo probudil, asi (ministr zahraničí Lubomír) Zaorálek a rozhodl se bez jakéhokoliv demokratického mandátu z voleb naráz změnit oficiální název státu.  Toto je pro nás nepřijatelné,“ řekl mezi jiným Hýsek. Myslí si, že ani název Česká republika není ideální, ale rozhodně je podle něho lepší než oficiálně Česko. 

Novinář a spisovatel Jaroslav Veis uvedl, že byl dlouhá léta proti používání slova Česko. Dnes už by ale jednoslovný název podporoval. „Jazyk se chová ekonomicky,“ uvedl hlavní důvod. 

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek si dokáže představit i Czechia, ale spíše dává podle svých slov konzervativně přednost názvu Czech Republic. Děkan FAMU Pavel Jech dává přednost současnému jedinému názvu - Czech Republic. 

Europoslanec (nestr. za TOP 09) Jiří Pospíšil uvedl, že je pro něj důležitější vnímání České republiky v zahraničí než lingvistický oříšek „jak přesně se budeme nazývat“. Dodal, že to je „opravdu pro odborníky“. 

Vydáno pod