Kyperská společnost Prudeno Investments se domáhá uznání pohledávky za údajné poradenství a zajišťování peněz na výstavbu dálnic v 90. letech minulého století. Po Česku tak žádá 13,9 miliardy dolarů (zhruba 330 miliard korun). U Obvodního soudu pro Prahu 1 ale neuspěla. Píší o tom Lidové noviny. Rozsudek je nicméně nepravomocný.
Kyperská firma zažalovala Česko o 330 miliard korun, zatím neuspěla
S pohledávkou za poradenství se podle Lidových novin obrátil na české úřady Rakušan Erich Freiler v roce 2002. Jako důkaz přiložil kopie platebních příkazů z počátku 90. let, podepsaných tehdejším federálním ministrem financí Václavem Klausem a jeho náměstkem Ivanem Kočárníkem. V roce 2012 pohledávky převzala kyperská společnost, která se nakonec obrátila na soud.
Klaus i Kočárník oprávněnost pohledávky odmítají a pravost dokumentů neuznává ani Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podle něj by se pravostí dokumentů soud ani neměl zabývat.
Freilerem požadovaná suma 290 milionů dolarů se v následujících letech prudce zvyšovala o penále. Když v roce 2012 pohledávku koupila kyperská firma Prudeno Investments, dosahoval údajný dluh českého státu skoro 14 miliard dolarů.
Česko už muselo v některých případech platit
V minulosti už Česko některým firmám miliardy zaplatilo. Nákladná pře se týkala společnosti CME, která financovala rozjezd komerční televize Nova. Výsledkem byly tři arbitráže, z toho ve dvou figuroval stát. Jednu Česká republika vyhrála, podle druhé ale musela společnosti CME zaplatit přes deset miliard korun za znehodnocení její investice.
Na konci prosince 2010 pak stát prohrál arbitráž s ČSOB týkající se státních záruk poskytnutých při převzetí zkrachovalé banky IPB. Česko to přišlo na 1,6 miliardy korun. Dalších 3,6 miliardy zaplatilo japonské firmě Nomura, s níž ukončilo arbitráž ohledně IPB dohodou.
Nález z roku 2008 také nakázal Česku zaplatit firmě Diag Human přes osm miliard korun jako náhradu škody, avšak přezkumný rozhodčí senát později vydal usnesení, jímž arbitráž zastavil. Stát toto usnesení vykládá tak, že podle arbitrů byla věc rozhodnuta už v roce 2002, kdy stát firmě vyplatil 326 milionů za poškození dobrého jména. Firma Diag Human ale kvůli tomu zahájila několik soudních řízení v zahraničí.