Průměrnému Čechovi je 42 let. Od revoluce zestárl o skoro šest let

Data statistiků by se dala shrnout do jedné věty – česká společnost stárne. Průměrný věk v Česku totiž za poslední čtvrtstoletí poskočil o pět let a sedm měsíců. Zatímco v roce 1990 bylo průměrnému Čechovi 36 let a necelé čtyři měsíce, loni už to bylo bez jednoho měsíce 42 let. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Zvýšení průměrného věku je dáno tím, že lidé žijí déle a zároveň se rodí méně dětí. V roce 1990 žilo v Česku 1,3 milionu osob nad 65 let a 2,2 milionu dětí do 15 let. Loni to bylo 1,9 milionu pětašedesátiletých a starších a 1,6 milionu dětí. Lidé nad 65 let tak nyní tvoří zhruba 18 procent obyvatel a děti asi 15 procent.

Ženy jsou v průměru starší než muži, žijí totiž déle. Muži za poslední čtvrtstoletí ale zestárli o něco rychleji. Průměrné Češce je něco přes 43 let. V roce 2010 jí bylo zhruba o rok méně. Na přelomu století překročila čtyřicítku. V roce 1990 se blížila k 38. narozeninám.

Průměrný Čech před nedávnem oslavil čtyřicítku. V roce 1990 mu bylo 34 a půl roku. Za desetiletí zestárl v průměru zhruba o tři roky. V roce 2010 mu pak bylo zhruba 39 let a čtyři měsíce.

Chlapci, kteří se narodili v roce 2014, mají šanci žít podle statistických dat do 75,8 roku. Děvčata by před sebou měla mít 81,7 roku. „Podle předběžných odhadů naděje dožití při narození v roce 2015 nebude vyšší než o rok dříve,“ uvedli statistici. Mezi rokem 2013 a 2014 se přitom naděje dožití protáhla u mužů i u žen o 0,6 roku, tedy zhruba o sedm měsíců.

Šedesátiletí muži měli v roce 2014 před sebou 19,6 roku a stejně staré ženy 23,8 roku. V roce 1990 šedesátníky čekalo 14,7 roku a šedesátnice 19,5 roku.

Éra seniorek

Přibývání lidí v hodně vysokém věku bude podle expertů nejvýraznější demografickou změnou, která vyspělé země v tomto století čeká. Někteří sociologové hovoří dokonce o éře starších žen. Seniorek je totiž víc než seniorů.

Podle odborníků by se nemělo na stárnutí společnosti pohlížet jako na hrozbu, ale jako na přirozený jev. I tak by se na něj ale měly státy připravit a reformovat své důchodové a zdravotnické systémy, doporučují mezinárodní instituce.