Nevidomým pomáhají hole s kamerou i dotykové mapy

TÉMA UDÁLOSTÍ: Podívejte se, jak se projevují poruchy zraku (zdroj: ČT24)

Více než sto tisíc lidí v Česku trpí postižením zraku nebo slepotou. Řada na pohled běžných věcí pro ně představuje nepřekonatelnou překážku. Nejvýznamnějším pomocníkem je mnoha nevidomým slepecká hůl. Elektrotechnická fakulta ČVUT nyní vyvinula vylepšenou verzi. Součástí hole je kamera, která přenáší obraz na dispečink strážníků. Ti tak mohou nevidomému člověku v nesnázích rychle pomoci.

Schody, špatně zaparkovaná auta nebo posuvné dveře dokáží nevidomého snadno zcela dezorientovat. „Zatočíte se a orientaci ztratíte hned,“ podotkla manažerka karlovarského TyfloCentra Pavlína Lišková. V některých případech si nevědí rady ani vodicí psi. V takovém případě by měl přijít na řadu „tajný“ ovladač na elektronické slepecké holi z ČVUT.

Hůl je napojená na mobilní telefon, dokáže tedy zprostředkovat spojení nevidomého s dispečinkem městské policie. Součástí hole je také kamera, strážník díky ní na dálku může ztraceného člověka snadno navést tam, kam se potřebuje dostat.

Hůl, kterou vyvíjí Fakulta elektrotechniky od roku 2002, právě prochází testováním v Sokolově. Ještě letos by se měla začít sériově vyrábět. Její cena zřejmě nepřesáhne deset tisíc korun, samotný nevidomý z ceny zaplatí nanejvýš desetinu.

Příčiny postižení: Nemoc, úraz i otrava

V Česku trpí zrakovým handicapem 102 tisíc lidí včetně 11 tisíc dětí. Nejčastěji ale mají postižený zrak lidé starší 75 let. Úplně slepých lidí – tedy těch, kteří nevnímají ani světlo – je podle odhadů pět až deset tisíc.

Zrakové postižení má různé příčiny – stárnutí, dědičné poruchy, různá onemocnění, úrazy i otravu. Pokud lidé onemocní, většinou o zrak nepřijdou úplně, nemají k tomu však daleko. Kdo trpí makulární degenerací, může mít zamlžený pohled nebo zdeformovaný obraz. Při pigmentové retinopatii – což je dědičná choroba – se zhroršuje zrak, ztrácí se vidění za šera a navíc se zmenšuje zorné pole až do úzké trubice. Úplnou slepotou může skončit diabetická retinopatie, která souvisí s cukrovkou. Zprvu se projevuje rozmazaným viděním, objevují se také „vločky“ či tmavé skrvny. Zcela kvůli ní v Česku osleplo na 2500 lidí.

Pomáhají vodicí pruhy, hmatové mapy i psi

Nevidomým ale kromě elektronické hole pomáhá stále více věcí. Novinkou jsou hmatové mapy, které zobrazují důležitá místa či přechody. Zatím je nabízí především olomoucké TyfloCentrum. Pomáhají také hlasové navigační systémy v MHD.

Zásadní jsou bezpečnostní opatření, která udržují lidi s vadou zraku na chodníku a chrání je před dopravními nehodami: Zvuková signalizace na světelných křižovatkách či vodicí a varovné pásy na chodnících a u přechodů.

Nevidomí nebo prakticky nevidomí mají podle zákona taky nárok na vodicího psa. Cena zahrnující jeho výcvik a výchovu se pohybuje kolem čtvrt milionu korun. O nároku na něj rozhoduje posudkový lékař.

Vydáno pod