Astrofyzik Jiří Grygar věří, že náboženství není s vědou v rozporu. Věřící přírodovědec je podle něj naopak možná v jisté výhodě, protože poznává Boha nejen subjektivně jako každý jiný člověk, ale také prostřednictvím předmětu svého bádání. Proč přetrvává v naší společnosti názor, že vědec nemůže být zároveň věřící? Je Česko opravdu tak ateistická země? A co je momentálně největší záhadou, kterou ještě věda nerozluštila? Jiří Grygar byl hostem pořadu Devadasátka.
Může být vědec silně věřící a je Česko opravdu tak ateistické? Odpovídal Jiří Grygar
90’ ČT24 - Věda a víra (zdroj: ČT24)
Jsou dva sloupy, na kterých člověk může stát. Jeden sloup je ten materiální, to je to, co tady máme před sebou, co jsme my sami - jsme z hmoty. A pak je to ten sloup duchovní a já si myslím, že člověk se liší právě od jiné části přírody tím, že tuto složku má a to bez ohledu na to, jestli má víru v Boha, anebo nemá víru v Boha… Musím se přiznat, že vlastně čím více tu vědu poznávám, tak tím více mě to k tomu náboženskému životu přibližuje.
- astronom, astrofyzik, popularizátor vědy
- v letech byl 2008–2010 místopředsedou Učené společnosti ČR (v letech 2004–2008 předsedou), v letech 2001–2010 viceprezidentem Evropské rady skeptických organizací (ECSO)
- mezi roky 1991–1993 byl předsedou Vědecké rady Grantové agentury ČSAV/AV ČR, v letech 1992–1997 předsedou Rady České televize, v letech 1992–1998 předsedou České astronomické společnosti
- v roce 1996 získal cenu UNESCO Kalinga, v roce 2011 nejvyšší ocenění České astronomické společnosti: Cenu Františka Nušla
- je po něm pojmenovaná planetka 3336 objevená v roce 1971