Nejde jen o Čapí hnízdo, píše iniciativa Vraťte nám stát v dopise Babišovi

Občanské sdružení Vraťte nám stát vyzvalo předsedu hnutí ANO, vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše, aby v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo objasnil také další aktivity, které při vstupu do politiky slíbil potírat. Sdružení to uvedlo v otevřeném dopise, ve kterém žádá vyjasnit mimo jiné privatizaci Unipetrolu, údajné nesrovnalosti ve financování volební kampaně hnutí ANO nebo okolnosti dotace pro slovenský podnik Duslo Šala, který patří do Babišovy skupiny Agrofert. Podle Babiše nemá cenu nesmysly a lži komentovat. Některé signatáře dopisu označil za nevěrohodné.

„Podezření z dotačního podvodu v souvislosti s farmou Čapí hnízdo není jedinou kauzou, která u veřejnosti vzbuzuje podezření, zda vaše podnikatelské aktivity nejsou ukázkovým příkladem nešvarů, jež jste při svém nástupu do české politiky tak razantně kritizoval,“ napsali Babišovi autoři dopisu.

Dvě desítky otázek pro Babiše

Předseda hnutí ANO by měl podle nich odpovědět na 22 otázek, které mu položili. Měl by mimo jiné uvést celkovou výši dotací, které Agrofert získal, prozradit skutečné vlastníky švýcarské společnosti O.F.I., která se v roce 1995 stala majoritním majitelem Agrofertu, nebo personální strukturu divize vnitřní bezpečnosti Agrofertu.

V souvislosti s privatizací Unipetrolu by měl Babiš podle dopisu mimo jiné popsat způsob převzetí společnosti Lovochemie, potvrdit pětimilionový dar na činnost ČSSD v roce 1997 nebo ozřejmit své vztahy s ministry Zemanovy vlády a podnikateli. Podobně by měl podle dopisu Babiš vysvětlit podmínky kolem dotace a daňových úlev pro Duslo, podíl na financování slovenské vládnoucí strany Smer a styky se slovenskými politiky.

Tvůrci dopisu rovněž uvádějí, že volební kampaň ANO stála v roce 2013 podle odhadů a svědectví lidí z Babišova okolí zhruba 650 milionů korun. Po Babišovi chtějí vysvětlení, proč se tato suma nepromítla do účetní uzávěrky kampaně a z jakých zdrojů kampaň financoval.

Lži najatých aktivistů, reagoval Babiš

Tvrzení o ceně kampaně je podle Babiše jedním z důkazů, že „nesmysly a lži“ nemá smysl komentovat. „Naše kampaň do sněmovny stála 119 milionů korun, ne 650 milionů, jak tito najatí aktivisti lžou,“ uvedl Babiš.

Autoři dopisu poukazují také na předlistopadovou minulost šéfa dozorčí rady Agrofertu Libora Širokého, bývalého důstojníka komunistické tajné policie. V jejích svazcích byl Babiš veden jako agent, podle soudu neoprávněně. Chtějí také vědět, zda byl Babišovým právním zástupcem ve sporu kolem Unipetrolu advokát Radek Pokorný, který je spojován s premiérem Bohuslavem Sobotkou z ČSSD.

Otázky by podle tvůrců dopisu měl Babiš zodpovědět přinejmenším poslancům při středeční mimořádné schůzi sněmovny k Čapímu hnízdu.