Podle Filipa má kratší volební období pro stabilní stát velmi výraznou logiku. „Má to smysl. Pokud má být státní rozpočet zodpovědně vytvořen, je potřeba začít na jaře, aby už byl v září předložen Poslanecké sněmovně a fungoval 1. ledna,“ řekl v Otázkách Václava Moravce. „Víme, jak složitě se přijímal státní rozpočet v roce 2014, když ho předkládala jiná vláda,“ dodal.
Místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek má ale jiný názor. Pro stabilitu vnímání země má podle něj naopak obrovský význam, „abychom byli schopni dokončovat volební období v zákonem stanoveném rámci“.
Zaorálek: Kratší volební období bude prohra
„Pokud budeme pokračovat tak, že každé volební období skončí mimořádně a žádná vláda nebude schopna dosáhnout termínu, tak je to jen pokračování trendu, který jsem si přál, abychom s touto vládou zastavili. V této zemi stojí za to obnovit normální vládnutí. Když to nedokážeme, je to vlastně prohra,“ konstatoval.
Zaorálek: Zkrácení volebního období bude prohra
Příprava státního rozpočtu není podle Zaorálka dostatečný argument. Babiš ale poukazuje i na roztržky v koalici. „Pokud se v koalici nebudeme společně cítit dobře, tak by bylo lepší, aby společné trápení bylo kratší,“ řekl Právu.
„Nejsem v této vládě proto, abych se v ní cítil dobře,“ reagoval Zaorálek. Česká republika podle něj navíc nyní žije v období, které není ve světě jednoduché: „Potřebujeme stabilní vládu, která drží zákony a regule.“
Čtyři roky byl premiérem naposledy Zeman
Zatím poslední vláda, která dotáhla své volební období až do konce, byla vláda Jiřího Paroubka. Jednalo se ale o kabinet, který během čtyř let vystřídal tři premiéry. Posledním premiérem, který vládl celé čtyři roky, byl v letech 1998–2002 Miloš Zeman.