Vojenský újezd Libavá obsadilo jedenáct set příslušníků aktivních záloh. Manévry Hradba 2016 představují v historii české armády největší cvičení svého druhu a záložáky mají během dvou měsíců připravit k ostraze důležitých objektů, včetně ochrany státních hranic. Hradbě se věnovala i Devadesátka ČT24 s bezpečnostním analytikem Liborem Stejskalem.
Postavit Hradbu. V Libavé začalo největší cvičení aktivních záloh v historii
Devadesátka ČT24: Velké cvičení aktivních záloh (zdroj: ČT24)
Tlak na akceschopnost tuzemské armády včetně jejích záloh způsobily události na Ukrajině či hrozba masivního příchodu migrantů. To ostatně potvrzuje námět manévrů; vychází ze situace, že existuje možné teroristické ohrožení v důsledku radikalizace skupin uvnitř Česka nebo případně proniknutí teroristů do Česka v rámci migrační vlny.
Cvičení potrvá do 22. dubna a účastní se ho více než 1100 příslušníků aktivní zálohy ze čtrnácti pěších rot, které fungují při jednotlivých krajských vojenských velitelstvích. Spolu s nimi cvičí také záložní jednotka olomoucké vojenské policie. Armáda nasadila šedesátičlenný štáb a padesát kusů techniky.
„Všech patnáct rot bude procvičeno v devítidenních blocích,“ informoval plukovník Jaroslav Hrabec z ostravského vojenského velitelství, který cvičení řídí. Současně budou cvičit dvě až tři z nich. „Jednotky budou plnit úkoly teritoriální obrany – střežení objektů, uzávěry státní hranice a plnění úkolů s asistencí nebo ve prospěch Policie České republiky.“
Největší hrozby dneška
Bezpečnostní analytik ze Střediska bezpečnostní politiky FSV UK Libor Stejskal považuje za největší hrozbu selhání infrastrukturních systémů, které jsou velmi složité a jsme na nich hodně závislí. „Došlo by ke škodám a ztrátám mnohem větším než při izolovaném teroristickém útoku,“ řekl. Zmínil kyber útok či selhání technologických systémů, jež jsou podle něho v pravděpodobnosti i ničivosti dopadů zásadnější než hypotetická hrozba vojenského napadení jiným státem.
Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý uvedl, že velkou hrozbou pro Evropu je terorismus, který přinese obrovská migrační vlna. Ta v sobě skrývá určitý počet teroristů, kteří se mohou etablovat a následně destabilizovat celé společnosti. „To, co se odehrálo ve Francii, se může odehrát v Německu, dokonce i v Česku“. Připomněl varování zahraničních vojenských služeb, podle nichž je situace vážná a je potřeba se jí zabývat. Šedivý zmínil například 130 tisíc běženců, kteří byli přijati do Německa a teď o nich není žádný přehled.
Branná výchova v novém hávu má své opodstatnění
Libor Stejskal se také domnívá, že dnes není potřeba, aby pět milionů Čechů umělo střílet ze samopalu. „Nežijeme ve 30. letech, kdy byla masovost podstatná.“ Byl by však pro zavedení branné výchovy (nebo spíše připravenosti pro krizové situace či bezpečností výchovy) na školách, jak to navrhuje poslanec Bohuslav Chalupa (ANO).
Stejskal zdůraznil, že lidé by měli být cvičeni, co dělat v případě teroristického útoku, nebo při chemické či jiné průmyslové havárii. Mělo by to podle něho mít na starosti ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Základem předmětu by mohlo být propojení dvou současných programů - Příprava občanů k obraně státu ministerstva obrany a Ochrana člověka za mimořádných událostí Hasičského záchranného sboru. Analytik připomněl, že branná výchova není produktem minulého režimu, ale byla zavedena ve 30. letech minulého století jako součást přípravy státu proti německé agresi.
Vytvořit „druhou armádu“
Současné manévry aktivních záloh, jež stovka členů české armády připravovala od loňského října, zahrnují všestrannou vojenskou přípravu. Zaměří se na topografickou, střeleckou, chemickou, zdravotní i taktickou oblast, a podle velení se příprava záložáků nijak neliší od nároků kladených na profesionální vojáky. Podle Hrabce je to dáno i novou legislativou, která od července umožní daleko širší nasazení záloh – a jejich příslušníci tak musí být adekvátně připraveni.
Aktivní zálohy mají asi 1250 členů, pětadevadesát procent z nich je určeno právě pro plnění teritoriálních úkolů. Vedení armády doufá, že i díky nové legislativě se jí podaří nejpozději do roku 2025 zvýšit jejich počet až na pět tisíc. Měly by se tak stát „druhou armádou“.
Při ohrožení by mohly být zálohy nasazeny třeba právě k ochraně důležitých budov a zařízení, jako jsou například elektrárny, mohly by také doplnit řady profesionálních jednotek v případě ztrát. Za své působení v zálohách by měli členové aktivních záloh dostávat více peněz, odškodnění také získají v případě nasazení nebo cvičení i jejich zaměstnavatelé.
GALERIE
Záložáci na Libavé