Stropnický: Na východní hranici NATO pošleme stovku vojáků

Česko by mohlo do aliančních sil ve východních státech NATO vyslat asi stovku vojáků, která by tam měla posílit vojenskou přítomnost Aliance. V Otázkách Václava Moravce to připustil ministr obrany Martin Stropnický (ANO). „Pokud ta příprava brigády bude probíhat podle plánu, a já věřím, že ano, tak ve druhém pololetí (letošního roku) je to velice pravděpodobné,“ upřesnil ministr.

NATO se již dříve v reakci na ruský postup na Ukrajině rozhodlo posílit obranu svého východního křídla vytvořením nové síly velmi rychlé reakce o 5000 mužích, jakož i šesti velitelství v Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a Rumunsku. Ty mají posloužit právě k rozvinutí sil rychlého nasazení, plánování společné obrany a koordinaci cvičení.

Předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel uvedl, že vojenská přítomnost na východě Aliance rozhodně nemá za cíl Rusko vojensky ohrozit. Také Stropnický soudí, že ani Rusko si nepřeje větší konflikt, podle jeho slov jde o to vydržet a ukázat připravenost.

Pavel také uvedl, že existuje dohoda na tom, že přítomnost NATO na území východních členů bude posílena, vzniknou plány pohotovosti pro východní alianční partnery a budou přijata opatření na posílení připravenosti reagovat na nepředvídatelné události v regionu.

Arm. gen. Petr Pavel v OVM
Zdroj: ČT24
Ta skladba malých jednotek, které dohromady vydají přibližně za jednu brigádu, rozhodně není z hlediska vojenského pro Rusko žádnou hrozbou. Ta má za cíl demonstrovat jednotu aliančních partnerů, jejich vůli bránit východní alianční partnery, pokud by byli předmětem jakéhokoliv ohrožení ze strany Ruska.
Arm. gen. Petr Pavel
předseda Vojenského výboru NATO

Europoslanec ODS Jan Zahradil věří, že vojenská přítomnost bude působit jako zadržovací faktor proti Rusku a nevyústí v růst napětí. Zájmem Česka a českých politiků by podle něj mělo být držet Rusko co nejdále od českých hranic, a to za použití všech politických prostředků.

„Tohle je geopolitická hra, která se do značné míry odehrává na úrovni symbolů. Obě strany předpokládají, že k nějakému otevřenému střetu nebo otevřenému konfliktu nedojde,“ uvedl Zahradil v polední diskusi ČT.

Prostor Aliance je narušován i v Bulharsku a Rumunsku

Vilnius, Riga, Tallinn a Varšava usilují o trvalou přítomnost jednotek NATO v regionu. Aliance se až dosud omezovala na rotaci sil. USA už ohlásily, že umístí těžkou výzbroj pro americkou jednotku v síle brigády v Pobaltí, Bulharsku, Rumunsku a Polsku, kde by první síly měly být rozmístěny v polovině roku. Podle Stropnického cítí ohrožení vedle Pobaltí a Polska také Bulharsko a Rumunsko. „Je tam řada narušení vzdušného prostoru a výsostných vod,“ uvedl ministr.

Poláci pořádají letos v červenci ve Varšavě summit, na kterém by plány posílení přítomnosti NATO ve střední a východní Evropě měly být dokončeny. Polsko by podle svého prezidenta Andrzeje Dudy stálo o trvalou přítomnost aliančních vojáků na svém území. Některé země NATO se ale tomuto kroku brání. Obávají se nákladů na tuto misi a také dalšího zhoršení vztahů s Moskvou, které by to nejspíš vyvolalo.