Dolejš: KSČM se se svojí minulostí vyrovnala
A je zde i poměrně nedávný soud s poslankyní KSČM Martou Semelovou. Politička ho vyhrála i přesto, že okupaci z roku 1968 nazvala internacionální pomocí.
Komunistická minulost a vyrovnání
A právě vůbec existence KSČM jakožto náskupkyně po KSČ je podle historika a bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka největším problémem v českém vyrovnání se s komunistickou minulostí.
S tím ale Dolejš nesouhlasí. Podle něj prošla komunistická strana od revoluce výraznou změnou a je nyní důležitou představitelkou radikální levice v rámci demokratického režimu.
„Nestydím se za to, že jsem komunista, protože si nemyslím, že komunismus jako ideologie je něco zločinného. Bohužel konkrétní činy některých lidí tuto myšlenku dehonestují.“
Jiří Dolejš
Že je ale KSČM skutečně nástupkyní po tehdejší komunistické straně Dolejš nepopírá a sám dodává, že dvě třetiny současných členů ještě nastupovaly do KSČ. „Počátkem devadesátých let existoval zákon o vracení majetku KSČ lidu – tento zákon tu část majetku, kterou tehdy společnost rozhodla, že KSČ nabyla nefér způsobem, vracela. Určitý ekonomický základ, který pocházel zejména z členských příspěvků, ten nám byl ponechán,“ dodává ke zděděnému majetku komunistický poslanec.
Soudy rozhodly a tečka
Před soudem stanula po roce 1989 řada komunistických funkcionářů včetně už zmiňovaného Štrougala a Vaše nebo například i prokurátorka z padesátých let Ludmila Brožová-Polednová. Její případ sice nebyl narozdíl od předchozích dvou promlčen, ale z vězení ji dostala milost prezidenta Václava Klause.
K soudním procesům bývalých komunistický funkcionářů se Dolejš nijak podrobněji vyjadřovat nechtěl. Soudy podle něj v řádně vedených procesech rozhodly, a tím to pro něj končí.
Podle advokáta Milana Schagerera je ale v takovém vyjádření jeden háček – řada těch případů totiž byla promlčena. „To projednání vůbec neproběhlo a trestný čin jako takový projednán nebyl,“ dodává Schagerer.