Příval uprchlíků do Evropy posílil extremistické strany jak na levici, tak na pravici. Podle ministerstva vnitra se migrační krize a hrozba islamizace staly především u pravicových radikálů tématem číslo jedna. Projevilo se to nejen při demonstracích, ale zvýšil se i počet útoků na mešity v českých městech.
Kvůli uprchlické vlně posilují radikálové – jak moc, ukážou až volby
Podzimní demonstrace krajní pravice se nesly v podobném duchu: výhrůžky odpůrcům, hesla proti uprchlíkům a tisíce příznivců v ulicích. Téma migrace dokázalo sjednotit až doteď rozdrobenou scénu pravicových radikálů. „Podařilo se propojit skupiny, které možná ještě před několika týdny nebo několika měsíci nebyly schopny z různých důvodů udělat společnou demonstraci,“ hlásal na demonstraci 17. listopadu předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš.
Podle specialisty na extremismus Miroslava Mareše nabízí současná politická scéna jasně extremistické proudy, jako je třeba právě Národní demokracie nebo Dělnická strana sociální spravedlnosti: „Ale máme tady i novou vlnu pravicového populismu, ať už zmíníme Okamurovu stranu nebo nový Úsvit – Národní koalici.“
Občané znejistili a tyto populistické hlásné trouby dokázaly na svoji stranu strhnout řadu občanů, kteří pochybovali.
Migrační vlna zřejmě posílila krajní pravici. Jakou podporu ve skutečnosti extremisté mají, ale ukážou až volby. Dosud se jim prakticky vůbec nepodařilo uspět ani v komunální politice. „Český volič je víceméně konzervativní, to znamená i takovéto extremistické výlevy ho spíš odradí, než by ho přiměly k tomu, aby těmto stranám dal hlas,“ domnívá se náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. Migrační vlna a odpor proti uprchlíkům se totiž staly tématem i velkých politických stran, včetně prezidenta Miloše Zemana.
Téma migrace dokázalo sjednotit dosud rozdrobenou pravicovou scénu (zdroj: ČT24)
Radikály sleduje také Bezpečnostní informační služba. Civilní kontrarozvědka ale o možných hrozbách extremismu zatím mluvit nechtěla, všechny informace zveřejní až v pravidelné výroční zprávě.