Česko má příští rok začít vracet pozemky Polsku, aby vyřešilo územní dluh z padesátých let. Celkem půjde o 370 hektarů. Ministerstvo vnitra vytipovalo oblasti, kterými chce dluh vyrovnat, v pěti krajích, nejvíce v Moravskoslezském. Mnohé obce nesouhlasí. Proti je například Chrastava na Liberecku nebo Králíky na Orlickoústecku, které se chtějí bránit i soudně.
Česko dluží Polsku pozemky, nabízí louky i lesy. Králíky protestují
Ministerstvo vnitra vybralo pozemky v sedmatřiceti městech a obcích na území pěti krajů - Královéhradeckého, Libereckého, Olomouckého, Pardubického a Moravskoslezského. Tam našlo nejvíce vhodných pozemků, celkem asi 285 hektarů. Úpravy hranic by se dotkly osmnácti obcí.
Pozemky jsou státní a nezastavěné
„Náš kraj by měl být řešením územního narovnání postižen nejvíce. Jedná se výhradně o pozemky ve vlastnictví státu, mělo by zároveň jít o pozemky primárně nezastavěné a nedotčené těžbou nerostných surovin,“ uvedl vedoucí právního oddělení moravskoslezského hejtmanství Petr Pospíšil.
Například v Petrovicích na Karvinsku ale ministerstvo vybralo oblast, kde je ložisko uhlí. Proto musí najít náhradní. Podle náměstkyně ministra vnitra Jany Vildumetzové resort už loni vytipoval pozemky o rozloze více než čtyři sta hektarů, aby měl rezervu minimálně pro církevní restituce.
obrázek
I když jde o státní pozemky, obce se měly k návrhům vyjádřit. Většině se nelíbí. Kvůli menší rozloze by dostaly méně peněz ze státního rozpočtu. Některé by přišly o důležité lokality. V případě Chuchelného na Opavsku, které se má vzdát téměř sta hektarů, jde o kvalitní honitbu.
Přibližně třicet hektarů polí by měla vydat Polsku Dolní Lutyně na Karvinsku. Podle starosty Pavla Buzka obec přijde o kus území, ale také o peníze za pozemek, který má hned vedle v Polsku. „Pod polskou dálnicí jsou naše pozemky. V Polské národní bance máme za to uložený milion korun. Už se k těm penězům nedostaneme, zinkasuje je stát,“ zlobí se starosta Buzek.
Chrastava se nechce vzdát honitby
Liberecký kraj má podle návrhu ministerstva přijít o 120 hektarů. Hejtmanství i všechny obce se k návrhu postavily odmítavě. Dávají přednost finančnímu narovnání, které by podle starostů bylo nejlevnější i nejpřijatelnější. Polská strana však o peníze nemá zájem.
Část pozemků leží v katastru Chrastavy na území lesa zvaného Na Vítkově. „Je to nejcennější část honitby, také tam pramení potok,“ uvedl starosta Chrastavy Michael Canov. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta zdůvodňuje nesouhlas tím, že ve vybraném území jsou ložiska nerostných surovin i zdroje pitné vody.
Králíky se chtějí bránit i u soudu
Další pozemky ministerstvo vytipovalo v Pardubickém kraji. Obec Králíky na Orlickoústecku se odmítla vzdát dvanácti hektarů v místní části Heřmanice. Odhlasovali to zastupitelé. „Jsme ochotni se bránit i soudně,“ uvedla tamní starostka Jana Ponocná.
Redaktor ČT: Králíky se odmítají vzdát půdy ve prospěch Polska (zdroj: ČT24)
Argumentů mají zástupci obce několik. Na loukách, které by měli vydat, hospodaří soukromí zemědělci. Je tam také ekologicky vzácný celek s výskytem chráněných živočichů, který by se podle radnice hranicí narušil. Nechtějí přijít o zdroje pitné vody ani turisticky zajímavou lokalitu.
Problém je starý téměř sto let
Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Mezistátní smlouvu politici podepsali v roce 1958. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice.
Hranice se zkrátila o osmdesát kilometrů a na osmdesáti pěti místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně a naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů. Po roce 1989 byl spor obnoven a roku 1992 došlo mezi tehdejšími ministry zahraničí k dohodě o vypořádání nároků.