Ústavní právníci: Obstrukce vládu k nestandardním krokům nutí

Zákonodárci se v pátek ráno sešli na mimořádné schůzi, která si kladla za úkol přijmout ve třetím čtení zákon o elektronické evidenci tržeb. Tu prosazuje ministr financí Andrej Babiš, podle pravicové opozice jde ale jen o „bič na živnostníky“.

Na podnět šéfa Babišových poslanců Jaroslava Faltýnka sněmovna odsouhlasila, že o programu schůze bude hlasovat přesně v jedenáct. Ve stejnou chvíli ale za řečnickým pultem stál předseda ODS Petr Fiala, kterému – coby stranickému šéfovi – jednací řád dolní komory umožňuje neomezenou promluvu.

Předsedající schůze Jaroslava Jermanová mu však odebrala slovo a dala o programu hlasovat; síla vládních poslanců následně program, a tedy jednání o EET, prosadila. Pravice tento krok označila za porušení parlamentarismu a občanská demokracie a nyní zvážuje cestu k Nejvyššímu správnímu, případně Ústavnímu soudu.

Kysela: Ústavní soud chrání ústavu, ne jednací řád

„Podle mého soudu to nebylo v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, protože ten neumožňuje přerušovat poslance jinak než voláním k pořádku a k tomu, aby mluvil k věci. To se v tomto případě nedělo,“ reagoval na sněmovní incident ústavní právník Jan Kysela.

Zda má případný podnět k Ústavnímu soudu šanci na úspěch, ale podle Kysely není jednoznačné. „Ústavní soud je soudní orgán ochrany ústavnosti, nikoliv jednacího řádu. Jde o to, které porušení jednacího řádu je i porušením ústavy,“ prohlásil – a obdobně hovoří i další expert na ústavní právo Jan Wintr.

„Je to porušením jednacího řádu, nicméně Ústavní soud vykládá ústavu v řadě případů tak, že ne každé porušení řádu znamená protiústavnost výsledného zákona, jehož případné přijetí bude Ústavním soudem napadáno.“

Kdo komu zavařil?

Vládní zákonodárci svůj zásah do řeči opozice opírají o sněmovní usnesení z roku 1997, které se váže k průběhu poslaneckého zasedání a především časům, kdy se hlasuje. V tomto sporném případě by zmiňované usnesení tedy mělo obhájit hlasování o jedenácté, jež umožnila místopředsedkyně Jermanová.

Podle Kysely jde o velmi neobvyklý výklad, protože dané pravidlo se vztahuje jen k situaci, když už sněmovna svůj program jednání má – v pátečním případě ale ještě nebyl schválený, hlasovat se mělo právě o něm. „Usnesení navíc bylo přijato v době, kdy jednací řád vypadal jinak, a mělo jiný význam,“ dodává.

Půtka o hlasování je ale prý jen důsledkem toho, že dlouhodobé obstrukční praktiky české opozice, ať už pravicové nebo levicové, nutí vládu k nestandardním krokům. „Podstata parlamentního jednání má být v tom, že vláda vládne před očima veřejnosti, je nucena čelit kritice opozice, nicméně nakonec má šanci prosadit svůj program, protože jinak by nemělo význam, že má většinu,“ prohlásil.

Časově neomezené řečnění, kterým disponují šéfové sněmovních stran, ale může jednání zcela zablokovat; šéf TOP 09 Miroslav Kalousek se v pátek během svého tříhodinového projevu dostal i k loňským výbuchům v muničních skladech ve Vrběticích.

„Sněmovna nepostupuje úplně šťastně, když se domnívá, že osoby, které mají právo přednostního slova, můžou mluvit nejen kdykoliv, ale i o čemkoliv,“ uvádí Kysela. „Obecná pravidla, že máte mluvit k věci, by se na přednostní řečníky vztahovat měla. Sněmovna tak ale dlouhodobě nepostupuje, a tudíž si ten problém zavařila sama.“

Obdobné výhrady vznáší k politické kultuře dolní komory i právník Wintr. „Poslanecká sněmovna se v posledních měsících ocitla v nejhlubší krizi za trvání České republiky, kdy není schopná dojít k rozhodnutím a hlasováním,“ podotkl. „Vládní většina je nucena sahat k těmto krokům, aby vůbec dokázala většinovou vůli v Poslanecké sněmovně prosadit.“