Podnikatel Mezera amnestovaný Klausem musí zaplatit 633 milionů

Podnikatel v masném průmyslu Zdeněk Mezera se dopustil úvěrových podvodů v kauze bývalého šéfa Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského. Kvůli amnestii prezidenta Klause z roku 2013, která se na tento případ vztahuje, nelze udělit trest, Mezera má však zaplatit přes 633 milionů korun. Rozhodl o tom Městský soud v Praze. Původně soud Mezeru potrestl sedmi lety vězení, Klausova amnestie však trest zrušila.

"Obžalovaný Mezera se uznává vinným v celém rozsahu obžaloby a rozsudku z roku 2011," řekl soudce Kamil Kydalka. Podle něj se podnikatel dopustil několika úvěrových podvodů a při jednáních s Komerční bankou uváděl hrubě zkreslené údaje.

Zdeněk Mezera tvrzení vyšetřovatelů odmítá a po jednání řekl, že má pro odvolací jednání další důkazy o tom, že žádný podvod nespáchal.

Mezera sám požádal o další soudní jednání

Obžalovaní podle spisu způsobili koncem 90. let Komerční bance škodu 1,5 miliardy korun. Zástupci různých firem, které byly personálně a majetkově propojeny, údajně předstírali, že chtějí půjčit peníze na financování svých obchodů. Platili jimi ale hlavně své předchozí dluhy.

Stamilionových úvěrových podvodů se podle obžaloby dopustil někdejší boss českého fotbalu František Chvalovský, podnikatel Zdeněk Mezera a další tři lidé. Trestní stíhání zastavila amnestie prezidenta Václava Klause z ledna 2013, Mezera ale trval na své nevině a požádal projednání věci.

Zdeněk Mezera před soudem (zdroj: ČT24)

Státní zástupce klade třiapadesátiletému Mezerovi za vinu čtyři různé skutky, při kterých coby šéf představenstva společnosti Satrapa údajně s dalšími předstíral, že peníze požadované po bance použijí na nákup masa a skotu a následnému vývozu masa a kůží do Rakouska, Dánska a Německa. Mezera to popírá, postupoval prý podle obchodních předpisů a podepisoval dokumenty předložené například Chvalovským.

Původní tresty: Deset, sedm a šest let

Údajné podvody se staly v roce 1998 a 1999. Městský soud v Praze původně uložil v červnu 2011 Chvalovskému desetiletý a Mezerovi sedmiletý trest a ostatní dostali šest až osm let. Odvolací pražský vrchní soud tento rozsudek ale zrušil a věc vrátil senátu předsedy Kamila Kydalky z Městského soudu v Praze k novému projednání.

Kydalka se pak obrátil na Ústavní soud, protože dospěl k názoru, že amnestie prezidenta Klause, která zastavila i trestní stíhání přesahující osm let, je protiústavní. Ústavní soud jeho stížnost odmítl a Kydalka na základě amnestie musel zastavit stíhání všech pěti obžalovaných.