V posledních deseti letech byly podle žebříčku největších znečišťovatelů ekologického sdružení Arnika největším producentem skleníkových plynů v České republice Elektrárny Prunéřov, které v Ústeckém kraji vypustily 80 milionů tun těchto látek.
Nejvíc skleníkových plynů do vzduchu vypouští elektrárny Prunéřov
Na druhém místě se umístila Elektrárna Počerady s 62 miliony tun vypuštěných skleníkových plynů. Třetí místo drží provoz ocelárny ArcelorMittal Ostrava se 45 miliony tun. V tabulce se objevily i další provozy ČEZu, například elektrárny Tušimice, Mělník, Chvaletice; ale i Sokolovská uhelná na čtvrtém místě a jako pátý Unipetrol v Ústeckém kraji.
Nový žebříček největších znečišťovatelů skleníkovými plyny sestavilo ekologické sdružení Arnika na základě dat z Integrovaného registru znečišťování. Použilo k tomu vlastní aplikaci Znečišťovatelé pod lupou. „Sečetli jsme všechna hlášení do IRZ za období 2005 až 2014. Především tam figurují emise oxidu uhličitého. Největšími zdroji těchto emisí jsou elektrárny spalující hnědé uhlí, z nichž většina patří firmě ČEZ a je lokalizována v severozápadních Čechách,“ řekl expert na toxické látky Jindřich Petrlík.
Emise rok od roku klesají
Emise se za jednotlivé roky nicméně postupně snižují. „Že je prostor na výrazné úpravy, ukazuje i příklad vítěze žebříčku Elektráren Prunéřov, které žebříčkům za jednotlivé roky nevévodí a po provedených úpravách snížily emise CO2 podle všeho poměrně výrazně,“ uvedl. „ČEZ za poslední dekádu investoval do nízkouhlíkových technologií přes pět miliard eur, čímž se již podařilo snížit emisní intenzitu o 30 procent,“ reagovala tisková mluvčí ČEZu Barbora Půlpánová.
Mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková uvedla, že firma rovněž snižuje emise snižováním energetické náročnosti a postupnou modernizací výroby a v Evropě pracuje na řadě inovativních projektů, například testuje ukládání CO2 v podzemí nebo jeho přeměnu na letecké palivo. „V Ostravě bylo prioritou snížení emisí, které mají negativní vliv na zdraví, jako je prach. Proto jsme investovali více než pět miliard korun převážně do těchto ekologických opatření,“ uvedla mluvčí.
Také společnost Unipetrol RPA v posledních deseti letech investovala do snížení energetické náročnosti výroby, s čímž souvisí také pokles dopadů na životní prostředí. „Tyto náklady nejsou sledovány samostatně, nicméně výše investic je v řádech stovek milionů korun,“ uvedl mluvčí Mikuláš Duda.
ČEZ se zavázal zlepšit energetickou účinnost svých elektráren
Skupina ČEZ tento týden prohlásila, že zlepší energetickou účinnost a sníží v Česku emise CO2 na vyrobenou megawatthodinu elektřiny o 46 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 2001. Připojila se tak k ostatním energetikám, které na klimatické konferenci v Paříži vyhlásily své cíle. Nadnárodní firmy tam jednají o nastavení ceny uhlíku a propojení obchodování s CO2.
Před deseti lety, kdy začal fungovat Evropský systém emisního obchodování, činily emise ČEZu 33,3 milionu tun CO2. Při výrobě jedné MWh se vypustilo 0,56 tuny emisí CO2. Po devíti letech fungování emisního obchodování snížil ČEZ emise CO2 o 22 procent na 26 milionů tun, investoval do nízkoemisních nebo bezemisních zdrojů.
Odklon od uhlí oddálilo prolomení limitů těžby
Pozitivní zprávou bylo pro energetickou společnost nedávné rozhodnutí vlády o prolomení těžebních limitů na severu Čech. Pro ČEZ to znamená možnost vytěžit dalších 100 až 150 milionů tun uhlí. Do příštího roku chce ČEZ zpracovat studie s cílem prověřit báňskou proveditelnost těžby ve vzdálenosti 500 metrů od obcí a ověřit množství vytěžitelných zásob. Do roku 2018 má následovat proces posuzování vlivů na životní prostředí EIA.
- 30. října 1991 přijala česká vláda vedená premiérem Petrem Pithartem závazné usnesení, které stanovilo územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách.
- Limity vytyčily hranice v území, za které už těžba v povrchových velkolomech nesmí postoupit.
- 19. října 2015 rozhodla vláda Bohuslava Sobotky o prolomení limitů těžby na Dole Bílina a potvrdila zachování limitů u Dolu ČSA v sousedství Horního Jiřetína a Černic.
- Z usnesení vlády i vyjádření jejich členů vyplývá, že k dalšímu posouzení zachování limitů u Horního Jiřetína se může kabinet za 5 let vrátit.
- Prolomení limitů u Bíliny neznamená bourání žádné z obcí, k jejich hranicím se však může přiblížit na 500 metrů.
- Důl Bílina provozují Severočeské doly s polostátní akciovou společností ČEZ.
- Důl ČSA u Horního Jiřetína je ve vlastnictví Severní energetické, za níž stojí finančníci Pavel Tykač, Jan Dienstl a Tomáš Fohler.