Úřad práce přitvrdil vůči žadatelům o dávky. Chudí v Ostravě sepisují petici

Stát plánuje od příštího roku snížení doplatku na bydlení o deset procent a s cílem omezit počet lidí v předražených ubytovnách navrhuje další zpřísňující podmínky pro žadatele. Podle romských aktivistů už teď začaly úřady posuzovat žadatele přísněji a doplatky odebírat. V Ostravě proti tomu vzniká petice.

Podle členky Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Edity Stejskalové úřady testují zákon, který ještě nebyl schválen. „Úřady práce zahajují správní řízení o odebrání dávek s lidmi, kteří například neprokázali aktivitu při hledání jiného typu bydlení,“ řekla Stejskalová. Uvedla, že ví o několika lidech, kteří o dávky přišli, dalším to prý hrozí.

Přísnější posuzování žadatelů o dávky na bydlení navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí v novele zákona o pomoci v hmotné nouzi, která je připravená pro jednání vlády. Její součástí je další snížení doplatku na bydlení. Od letošního roku úřady práce vyplácejí devadesát procent z uznatelných nároků, pokud bude novela schválena, mělo by to být jen osmdesát procent.

Lidé z ubytoven už musí prokazovat aktivitu

Žadatelé navíc budou muset prokazovat aktivní snahu hledat si jiné přiměřené bydlení, nově budou muset mít v místě, kde o dávku žádají, trvalé bydliště nebo práci. Při nesplnění podmínek by neměli na doplatek nárok. Právě tyto podmínky už úředníci začali uplatňovat v Ostravě.

O dávky na bydlení přišla Vlasta Johanová, která přes čtyři roky bydlí v ostravské ubytovně Hlubina. Důvodem je, že má jinde trvalé bydliště. Odvolala se a čeká na verdikt. „Dlužím už přes sedm tisíc, bojím se, že skončím venku, kde jsem strávila už hodně roků,“ uvedla. Podobně dopadla další obyvatelka ubytovny.

Přiměřené bydlení může být i azylový dům

Gejzovi Orgovánovi úřad dávky pozastavil, protože odmítl jít bydlet do azylového domu. „Jsem v pořadníku na tři byty, ale odmítl jsem bydlení v Armádě spásy a Charitě.  Řekl jsem, že nejsem bezdomovec. Kvůli tomu mi výplatu pozastavili,“ líčil Orgován. Uspěl ale s odvoláním a příspěvek opět dostává. Podle úřadu práce pozdě doložil dokumenty, které jeho aktivitu dokládají.

Mluvčí centrálního úřadu práce Kateřina Beránková potvrdila, že úředníci začali žádosti pečlivěji šetřit. „Úřad práce personálně posílil, takže roste počet šetření a daří se nám zamezovat zneužívání sociálních dávek,“ řekla Beránková. Zdůraznila, že už současný zákon říká, že úřad práce je povinen vyžadovat od žadatelů o dávky v hmotné nouzi aktivitu.

Úřad práce: Daří se nám více zamezovat zneužívání

Aby lidé z ubytoven o doplatek nepřišli, musí si buď hledat sami byt, anebo vzít nabídku jiného bydlení od úřadu práce. Jiné bydlení je specifikováno jako přiměřené. A úřad práce tím může myslet, podobně jako v případě Gejzy Orgována, azylový dům.

„Vždy se to odvíjí od toho, kdo o dávku žádá, kdo jsou společně posuzované osoby. Přiměřené bydlení může být jiné v případě rodiny s šesti dětmi, jiné u jednotlivce bez závazků,“ vysvětlovala Beránková. Dodala, že azylové bydlení je podle zákona pobytovou službou. „Může být vhodnější než ubytovna, nehledě k tomu, že řada azylových domů má sociální pracovníky, kteří s těmi lidmi pracují. Některé organizace mají startovací byty,“ uvedla.

Ilustrační foto
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

Volných bytů je konkrétně v Ostravě dost. Většinou zadlužení lidé z ubytoven mají ale malou šanci některý z nich získat. Podle starosty Ostravy-Jihu Martina Bednáře z hnutí ANO ale ani nemají moc zájem. „Pravidelně rozhodujeme o přidělování bytů, kde je nižší nájemné, bohužel, řada lidí, které oslovil náš sociální odbor, moc zájmu neprojevila,“ uvedl. Přísnější posuzování žadatelů o dávky vítá. „Chceme dostat lidi z ubytoven do bytů, hlavně rodiny s dětmi,“ dodal.

  • Patří mezi dávky hmotné nouze, které vyplácí stát prostřednictvím úřadů práce lidem s nízkými příjmy. Dostávají ho žadatelé, kteří mají podle výše příjmů nárok na příspěvek na bydlení, avšak ani tak jim po zaplacení bydlení nezbývají peníze na živobytí. Doplatek dorovnává výdaje za byt tak, aby jim na živobytí zůstalo.
  • Od 1. května 2015 měly o dávkách rozhodovat obce, ministr vnitra ale rozhodl, že stanovisko obcí není závazné. S tím počítá i nová úprava zákona o pomoci v hmotné nouzi.
  • Stát loni na doplatích na bydlení vyplatil 3,2 miliardy korun.

Lidé z ubytoven však mají s hledáním bytů špatné zkušenosti. Problémem jsou také dluhy. „Navíc pro většinovou společnost jsou tito lidé většinou nepřijatelnými sousedy,“ upozornila Stejskalová.  Obávají se, že když přijdou o dávky na bydlení, skončí na ulici.  A mají strach, že v případě snížení doplatku o dalších deset procent jim nezůstanou peníze na jídlo a základní potřeby. Připravují proto protestní petici, kterou pošlou premiérovi.

Novelu kritizuje i agentura pro sociální začleňování

Navrhovaná novela zákona o pomoci v hmotné nouzi má další kritiky včetně Agentury pro sociální začleňování. „Po snížení dávek se tito lidé dostanou pod cenu ubytování, které využívají a vůči kterému nemají v současné době alternativu,“ zdůraznil Roman Matoušek z agentury.

„Je nesmyslné dál snižovat doplatek na bydlení. Ubytovny ceny nesníží, jak se ukázalo už po prvním zastropování doplatků. Hrozí, že se chudí propadnou do ještě větší chudoby,“ varuje také Stejskalová. Nedostatek dostupných sociálních bytů je problém, který si vláda uvědomuje. Chystá zákon o sociálním bydlení, který by mohl začít platit koncem roku 2017. Počítá s tím, že se velká část peněz z dávek na bydlení přesune do financování systému sociálního bydlení. To by za podpory státu zajišťovaly obce.