Islámský stát na ČR větší pozornost nezaměřuje, soudí bývalý šéf vojenské rozvědky

Česká republika se nepohybuje v předních pozicích mezi zeměmi, na které by se soustředila pozornost Islámského státu, uvedl ve Studiu 6 bývalý ředitel Vojenské zpravodajské služby Petr Pelz. Podle něj není až tak podstatné, zda nás IS zařadil na seznam úhlavních nepřátel v „koalici ďáblů“, protože je tam zhruba třetina zemí světa. Spíše je důležité sledovat, kde se v pomyslném žebříčku pozornosti radikálů nacházíme, dodal.

„Myslím si, že pro islámské teroristy jsme bezvěrci a příslušníci dekadentního Západu tak jako tak. Navíc jsme členem aliance NATO, takže pro ně je to zcela dané. Spíše bychom měli věnovat pozornost tomu, jestli najednou v prioritách Islámského státu nestoupáme nahoru. To už by byla podstatnější informace,“ řekl Petr Pelz.

Na otázku, zda si bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby myslí, že se Česká republika pohybuje na horních příčkách pomyslného žebříčku zemí, na které Islámský stát obrací pozornost, pak dodal: „Myslím si, že ne.“

Pelz ve Studiu 6: IS na nás moc pozornost nezaměřuje (zdroj: ČT24)

Na internetu se objevilo video, na němž radikálové vyhrožují odvetnými opatřeními alianci 60 zemí, jejichž vlajky se v záznamu objevují. Je mezi nimi i vlajka ČR. Pravost nahrávky, která se objevila v panarabském deníku Al-Haját, odkud ji převzala západní média, se zatím ověřuje. Informace z nahrávky je vždy potřeba podle Pelze doplňovat informacemi „z lidských zdrojů, popřípadě z doplňkového chování čelných představitelů IS."

Podle posledních informací by mělo ve vedení Islámského státu dojít ke štěpení a opačným názorům. Jsou tam zastánci rozšiřování chalífátu a pak jsou tam ti, kteří přišli z Evropy a chtějí sledovat podobnou cestu jako Al-Káida před nimi. To znamená velké útoky proti západním cílům po celém světě.
Petr Pelz
Bývalý ředitel Vojenské zpravodajské služby

Sněmovní komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby bude projednávat rozpočet kontrarozvědky na rok 2016. Po teroristických útocích v Paříži politici slibují více peněz pro tajné služby. „U financování zpravodajských služeb se vždycky jedná o poměr mezi zakázkami ze strany zákazníků, tedy vlády, a mezi finančními zdroji služby. Je také velmi důležité, aby politická reprezentace přistupovala k úkolování zpravodajských služeb zodpovědně,“ míní bývalý ředitel jedné z nich k otázce financování.

  • O protiteroristické informace se starají hlavně tajné služby. Kontrarozvědka, tedy Bezpečnostní informační služba (BIS), působí v Česku. Rozvědka - Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) získává informace z ciziny.
  • Armádní tajná služba je pouze jedna. Vojenské zpravodajství plní úkoly obranné rozvědky i kontrarozvědky.
  • Své analytiky má i policie. Národní kontaktní bod pro terorismus funguje při Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a občané se na něj můžou obracet nepřetržitě.
  • V případě konkrétních incidentů - zatím typicky povodní či vichřic - se vyhlašují krizové stavy. Při stavu nebezpečí může hejtman nařídit osobní či věcnou výpomoc. Lidé tehdy musí oznamovat i přechodnou změnu pobytu.
  • Nouzový stav vyhlašuje vláda, může nařídit evakuaci a zákaz vstupu na některá území. Může i povolat armádu. Ještě vyšší stav ohrožení státu vyhlašuje parlament, který v případě vojenského ohrožení republiky vyhlašuje i nejvyšší, válečný stav.