Nedostatek peněz, nedostatek kvalifikovaných zdravotníků a nekvalitní legislativa patří podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka k hlavním problémům, s nimiž se zdravotnictví potýká a v příštím roce potýkat bude. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly k tomu přispěly už předchozí vlády, teď ale důsledky začínají být „skutečně tragické“.
Zdravotnictví 2016 - málo peněz, málo sester i málo lékařů
Odbory trápí hlavně odchody kvalifikovaného zdravotnického personálu, trvají i na tom, že by stát měl začít platit víc za své pojištěnce. „Nespokojenost zdravotnického personálu vyplývá z přetěžování, v průzkumu 70 procent zdravotníků přiznalo, že kvůli tomu nemohou poskytovat takovou péči, jakou by chtěli. Nespokojenost vyplývá i z toho, že nemají dostatečné finanční ohodnocení,“ shrnul na konferenci Zdravotnictví 2016 Středula.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) připomněl, že žádal od státu na příští rok o 4,2 miliardy korun víc, návrh zamítlo ministerstvo financí, stát přidá necelé dvě miliardy. Zdravotní pojišťovny vydají na péči v roce 2016 přes 250 miliard, téměř o deset miliard víc než letos.
„K udržení lékařů a sester mám jedno řešení. Dokud se nevyrovnají platy, ale i ceny s Německem, tak nikdy nezabráníme odchodu kvalifikovaných lidí z ČR,“ řekl Kubek. S přílivem zdravotníků ze Slovenska české nemocnice podle něj počítat nemohou poté, co tam stouply platy. „Máme lékaře z Ukrajiny, Uzbekistánu či Ruska, ale často jsme pro ně jen přestupní stanicí. Zde získají aprobační zkoušku a s dokumenty si najdou práci v Německu či Británii,“ řekl.
Málo peněz, sester i lékařů - realita českého zdravotnictví (zdroj: ČT24)
Němeček zdůraznil, že problém s odchody lékařů řeší. „Jednak se snažíme v rámci systému navyšovat platy, u lékařů to je za necelé dva roky o deset procent. Samozřejmě byli bychom raději, kdybychom mohli navyšovat více,“ řekl.
Jednodušší vzdělávání pro lékaře a sestry
Udržet lékaře v nemocnicích chce ministr také zjednodušením postgraduálního vzdělávání. „Zákon už je v legislativní radě vlády a já věřím, že během dvou tří týdnů ho projedná vláda,“ uvedl. Nemocnice trápí i nedostatek sester. I u nich chce ministr zjednodušit vzdělávání. Plzeňský kraj ale přišel s vlastním řešením. Studentům v posledních ročnících bude platit měsíční příspěvky. Podmínkou ale bude nástup do jedné z krajských nemocnic.
- Přednosta Ortopedické kliniky Nemocnice Na Bulovce Pavel Dungl poukázal na fakt, že mladí lékaři odcházejí do zahraničí a do budoucna hrozí, že jich v zemi nebude dost s potřebnou kvalifikací a vzděláním.
- Přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk vidí největší problém v nízkém počtu sester. Situace by se podle něj vyřešila v případě, kdy by dostaly přidáno.
- Přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Vladimír Beneš by si přál, aby se zdravotnictví zefektivnilo. Změnil by praxi mít všechno, pro všechny, všude a zadarmo.
- Emeritní přednosta chirurgické kliniky Univerzity Karlovy Pavel Pafko spatřuje největší potíž ve financování. Kritizuje jediný zdroj, ze kterého proudí do oboru peníze. Rád by ho rozšířil o komerční pojištění.
Peníze dostávají nemocnice a ambulance na základě úhradové vyhlášky. Její všeobecná kritika podle Němečka jen potvrzuje, že stížnosti budou, ať bude jakákoli. Ambulantní specialisté chtějí dosáhnout změny ústavní stížností. Podle Němečka ale dostali dosud nebývalé navýšení, v systému víc peněz není. To potvrdily i pojišťovny, vyhlášku dodrží na úkor tvorby rezerv. Menší nemocnice ale varovaly, že nebudou mít dost na slíbené pětiprocentní zvýšení platů.
Spory se letos objevily jen kolem úhradové vyhlášky, nebyly stávky ani ultimáta. Němeček to přičítá tomu, že se po dlouhé době podařilo zajistit víc peněz. Podle exministra Leoše Hegera (TOP 09) je ale ve zdravotnictví klid jen proto, že když lékaři stávkovali, měli výraznou podporu levice, která byla v opozici a neklid ve zdravotnictví se jí hodil. „Teď ho naopak silně tlumí a odboráři bez centrální podpory jsou značně oslabeni,“ řekl.
Plán neziskových nemocnic naráží na odpor
Rozpory ale ještě může vyvolat jedna ze stěžejních změn, kterou chce ministerstvo prosadit, a to je zákon o neziskových nemocnicích. Na jeho základě by vznikla síť ústavů s kvalitní a dostupnou péčí pro pacienty. Od ledna 2017 by se na neziskovky mělo převést 39 zdravotnických zařízení. Patří mezi ně devět fakultních nemocnic, psychiatrické léčebny nebo specializované ústavy jako je IKEM.
Výhodou bude daňové zvýhodnění nebo garance smluv s pojišťovnami. Záměr ale kritizuje resort financí, lékařské komory i menší nemocnice. Do zdravotnictví podle nich zavádí další nerovnosti. Ministerstvu financí se pak nelíbí, že by neziskové nemocnice neplatily daň z příjmu. Za posledních deset let zaplatily dohromady na daních 1,3 miliardy. Nově by ale veškerý zisk dávaly do zdravotní péče.
Ministr je připraven o změnách diskutovat. O statut neziskové nemocnice by navíc mohly požádat i jiná, než zatím vybraná zařízení. Schválit by to ale vždy muselo ministerstvo zdravotnictví.