Senát proti očekávání neodmítl návrh zákona, který by politickým stranám zakázal volební reklamu na velkoplošných billboardech. S návrhem přišla čtveřice senátorů za Stranu zelených. Proti tomuto zákazu byli především zástupci ODS, ČSSD a ANO. K zamítnutí návrhu už v dnešním prvním kole senátního projednávání ale dva hlasy chyběly. Návrhem se proto bude zabývat senátní výbor pro lidská práva a mediální komise horní komory.
Překvapení v Senátu. Zákaz volebních billboardů senátoři neodmítli
Zákaz by se podle navrhované novely o regulaci reklamy měl vztahovat jen na billboardy o ploše větší než osm metrů čtverečních, které jsou podle stavebního zákona považovány za stavby pro reklamu. „Platit by měl od vyhlášení voleb do ukončení hlasování. Jeho porušení by mělo být pokutováno až dvěma miliony korun podobně jako anonymní volební reklama,“ uvedl za tvůrce novely senátor Václav Láska. Podobné úpravy mají Belgie, Francie, Itálie nebo Irsko.
Je to zbytečné, tvrdí oponenti
Kritici předlohy označují úpravu za nadbytečný regulační předpis. Poukazují na to, že sněmovna už projednává vládní volební novely, které ale počítají jen s finančními limity na volební kampaň. Proti předloze se postavila i nezávislá senátorka za Stranu zelených Eliška Wagnerová, podle níž je navržený způsob, jak srovnat podmínky chudších a bohatších stran ve volební kampani, nevhodný. Senátor za ČSSD Miroslav Antl neúspěšně navrhoval vrácení novely k přepracování.
„Volební kampaně jsou zbytečně drahé. Strany v nich utopí osmdesát procent svých rozpočtů,“ uvedl Václav Láska v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. „Jakou dá billboard voliči informaci? Jestli to politikovi sluší, nebo ne a jestli si uměl vybrat hezké heslo. Když politické strany nebudou používat billboardy, dojde nejen ke zlevnění volebních kampaní, ale hlavně k průhlednějšímu financování politických stran.“
Billboardy využívala v dosavadních kampaních většina parlamentních stran. K nejdiskutovanějším patřily billboardy kandidátky ANO pro senátní volby Laury Janáčkové, která se nechala nafotit v negližé a své poselství shrnula do slov „Láska, sex a politika“. Kritiku sklidilo také hnutí Úsvit přímé demokracie, které při evropských volbách použilo billboard s černou ovcí a heslem Práci našim, ne imigrantům.
Sněmovna se billboardy nezabývá
Komplexní návrh zákona o hospodaření politických stran, který vládní koalice předložila do sněmovny, počítá s tím, že by strany mohly za kampaň utratit maximálně 90 milionů korun a dary od sponzorů by nesměly překročit tři miliony. Na rozdíl od senátního návrhu otázku velkoplošné volební reklamy neřeší.
Na hospodaření stranických pokladen by měl podle návrhu dohlížet nezávislý kontrolní úřad. Už vláda Petra Nečase počítala s tím, že by dohled vykonával Nejvyšší kontrolní úřad a také současná vládní koalice s tím počítala. Při diskusích o podobě zákona však z tohoto návrhu sešlo.
Otázky Václava Moravce: Financování politických stran (zdroj: ČT24)
Stovky milionů od státu i sponzorů
„Kontrolu by měl mít na starost malý efektivní úřad přibližně s devíti lidmi,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD. Průtahy v jednáních však způsobují, že pokud návrh zákona o hospodaření politických stran parlamentem projde, začne platit nejdříve v roce 2017, tedy až po krajských a senátních volbách v příštím roce.
„Dosavadní systém financování politických stran je děravý, vyhovuje těm, kteří mají peníze. Bylo by prospěšné změnit jej už dávno,“ uvedl ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Hlavním zdrojem financí politických stran jsou podle současné praxe příspěvky na činnost ze státního rozpočtu a sponzorské dary. Od státu inkasovaly strany v roce 2014 přes půl miliardy korun, příspěvky od sponzorů se u parlamentních stran pohybovaly v součtu kolem 170 milionů.