V Česku se letos podruhé slaví mezinárodní den archeologie. Muzea a vědecké ústavy proto zájemcům nabízejí workshopy, přednášky, komentované prohlídky i naučné vycházky. V Praze to byly třeba Filozofická fakulta Karlovy univerzity nebo Archeologický ústav Akademie věd. Vznik mezinárodního dne inicioval před čtyřmi lety Americký archeologický ústav.
Vykopávky mohou být i dobrodružné, ukazuje mezinárodní den archeologie
V areálu Univerzity Karlovy v Celetné ulici si příchozí vyzkoušeli, jak archeologové a antropologové pracují v terénu. Největší pozornost poutal hrob plný koster, kde si návštěvníci můžou vyzkoušet, jak vypadá práce antropologa. Vyhrabat kostru a určit její biologické údaje. Další workshopy se týkaly každodenního života v pravěku a středověku. Děti se učily jak vyrazit keltskou minci, vyrobit drátěný šperk nebo jak rozdělat oheň.
Veřejnosti se taky vůbec poprvé otevřel Archeologický ústav. Tam chtěli návštěvníkům ukázat, že odborníci využívají ke svému výzkumu moderní technologie. „Se svým tabletem nebo chytrým telefonem si mohou lidé projít virtuální pohřebiště, nebo si mohou udělat seflíčko s některými postavami z naší prehistorie – třeba s neandrtálcem, keltem nebo římským legioářem,“ popisuje Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu.
Národní muzeum v Praze pak lákalo na dobrodružný svět archeologie do Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Pro návštěvníky byly připraveny odborné přednášky ze zahraničních výzkumů v Súdánu, Egyptě, Turecku či Bulharsku, pro děti pak zábavné výtvarné dílny.
Loni tato akce přilákala přes tři tisíce návštěvníků (zdroj: ČT24)
Odpolední panel se věnoval ničení starobylých památek Islámským státem a chystaly se také komentované prohlídky o českém výzkumu v Súdánu. Lidé mohou zavítat i na čerstvě otevřenou panelovou výstavu Bedřich Hrozný, sto let od rozluštění chetitského jazyka, která se věnuje významné osobnosti české orientalistiky.