Mají vzdělání, jsou ochotní pracovat a někteří to za roky práce dotáhnou z výroby až do kanceláře. I tak může vypadat realita migrantů, kteří se v Česku ucházejí o práci. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mohou české firmy zaměstnat až pět tisíc uprchlíků. Třeba brněnská textilka Nová Mosilana má mezi svými pracovníky cizince už dlouhá léta, z tisícovky zaměstnanců tvoří více než desetinu. Hlavní kvalifikační předpoklad je chuť pracovat.
Stačí chuť pracovat, zní z textilky, která zaměstnává stovku cizinců
Kazadi Dykenka byl uprchlíkem v pravém slova smyslu. Z válkou zmítaného Konga utekl před osmi lety. V Česku našel práci v brněnské textilce. „Pracuju na barvení a česání. U nás jsem byl elektroinženýr, ale v Česku jsem nenašel práci, protože bych musel na rekvalifikační kurz, na který jsem neměl peníze. Tak zatím pracuju tady,“ svěřil se Dykenka.
Podobně jako on pracuje v textilce 125 cizinců. „Celkem zaměstnáváme tisíc lidí, takže cizinci tvoří 13 procent našich pracovníků. Dvě třetiny z nich jsou zaměstnanci z Ukrajiny, ale máme tu i lidi z Mongolska, Konga, Alžíru...,“ jmenoval ředitel Nové Mosilany pro lidské zdroje Karel Pokorný.
Uprchlík z Konga Kazadi Dykenka o práci v Česku (zdroj: ČT24)
Cizinci jsou pro firmu vítanou výpomocí a podle Pokorného tak migranty vnímají i jejich kolegové. „Potřebujeme pracovníky, kteří jsou schopní vykonávat technologicky náročné profese a jsou přitom ochotní pracovat třeba i v noci, o víkendech, v prostředí, kde je hluk a určitá prašnost. Sháníme lidi i mezi českými žadateli o práci, ale jde to hůře,“ přiznal Pokorný.
Zahraniční pracovníci přitom zdaleka nevykonávají jen pomocné profese. Třeba Alena Karabickaja z Běloruska se za 18 let vypracovala od strojů až do kanceláře. „Pracuju v Nové Mosilaně od roku 1997. Začínala jsem jako přadlena, postupně jsem dělala instruktora, mistra, vedoucí provozu a teď pracuju na programování výroby,“ řekla Karabickaja.
Brzdou je byrokracie
České podniky nyní trápí nedostatek zejména technických profesí. Firmy preferují zahraniční pracovníky, kteří mají technické vzdělání, umí anglicky a jsou ochotni se rekvalifikovat.
Právě podniky, jako je brněnská textilka, by mohly v případě potřeby zaměstnat migranty a uprchlíky, kteří by se v Česku rozhodli zůstat. „Jsme v našich firmách okamžitě schopni přijmout až pět tisíc Syřanů, ale za podmínky, že budou mít odpovídající vzdělání, budou chtít pracovat a budou ctít zákony a pravidla života České republiky,“ řekl už dříve prezident Svazu průmyslu a dopravy svazu Jaroslav Hanák.
Cizinci v českých firmách
Překážkou může být jazyková bariéra a velmi zdlouhavý proces získání pracovního povolení. To potvrzuje i personální ředitel Nové Mosilany. „Bezesporu je administrativa složitější, především pokud jde o přijímání pracovníků ze zemí mimo EU,“ řekl Pokorný.
Svaz bude projednávat s ministryní práce a sociálních věcí možnost vytvoření rekvalifikační agentury pro uprchlíky, která by nabídla mimo jiné i kurzy českého jazyka.
V tuzemských podnicích v současnosti pracuje víc než čtvrt milionu cizinců. Čtvrtina z nich přitom pochází ze států mimo Evropskou unii.