Kauza Nagyová: Trafiky a luxusní dary se budou řešit zvlášť

Kauzy uplácení tří bývalých poslanců ODS a nepřiznání desítek darů pro Janu Nečasovou se budou řešit samostatně. Nejvyšší státní zastupitelství zamítlo stížnost obviněných manželů Nečasových a bývalého náměstka ministra práce a sociálních věcí Romana Bočka. Vrchní státní zastupitelství totiž kauzy oddělilo od hlavního řízení, aby urychlilo proces rozhodování.

Tato část kauzy se týká údajné korupce v souvislosti se složením mandátů tří někdejších poslanců ODS – Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy a nezaplacení daně z více než třiceti různých darů, které Jana Nagyová-Nečasová obdržela jako ředitelka kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase. 

Nejvyší státní zastupitelství zamítlo stížnosti jako nedůvodné. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství posoudil podané stížnosti obviněných a dospěl k závěru, že důvody pro vyloučení řízení byly zákonné.
Petr Malý
mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství

Zatímco u jmenované trojice další stíhání Nejvyšší soud zrušil, obvinění z podplácení naopak zůstalo Janě Nagyové (později Nečasové), Petrovi Nečasovi a exnáměstkovi ministerstva práce Jiřímu Bočkovi. Všichni se měli domlouvat na tom, jaká místa trojici rebelujících poslanců nebo jejich blízkým zařídí.

Luxusní dary pro šéfku kabinetu premiéra

Žalobci viní Nečasovou, že nezaplatila daň z více než třiceti různých darů v celkové hodnotě deseti milionů korun, které dostala v letech 2012 až 2013 jako ředitelka kabinetu tehdejšího premiéra Nečase. Stát ji viní, že jej připravila na daních o 736 tisíc korun, za což jí hrozí až osmiletý trest. Původně ji státní zástupci chtěli obvinit z korupce, k tomu ale neměli dost důkazů.  

Mezi jmény dárců se objevují zvučná jména jako třeba generální ředitel ČEZu Daniel Beneš, módní návrhářka Beata Rajská, ti ale souvislost s případem odmítli. Darování náhrdelníku značky Cartier naopak potvrdil podnikatel Daniel Křetínský, podle kterého šlo o přátelský dar.

Cesta ke zjištění údajných dárců vedla přes luxusní obchody. Ty musí hlásit každý nákup nad 350 tisíc korun finančně analytickému útvaru, který může prověřit, jestli nejde o praní špinavých peněz. Vyšetřovatelé ale zjistili, že se pravidlo dalo obejít. Jeden z prodejců měl kriminalistům potvrdit, že na koupi drahého prstenu byla vystavena fiktivní faktura.