Když kvóty, tak i na Ukrajince, míní prezident

Přerozdělení uprchlíků mezi státy Evropské unie by se nemělo týkat pouze migrantů z Afriky a Blízkého východu, kteří přišli do Itálie či Řecka, ale také Ukrajinců. Řekl to český prezident Miloš Zeman při návštěvě Ázerbájdžánu. Zdůraznil přitom, že stejně jako česká vláda odmítá pevně stanovené povinné kvóty a podporuje princip dobrovolnosti při rozdělování uprchlíků mezi členské země EU. Takové přijímání žadatelů o azyl označil Miloš Zeman za „dobrovolné kvóty“. Shodou okolností čelí v současnosti konzuláty ČR na Ukrajině náporu stovek krajanských žádostí.

Země visegrádské skupiny se s odmítáním uprchlických kvót pomalu dostávají v Evropské unii do izolace. Jejich podporu nedávno vyhlásila i Francie, Česku a dalším zemím, které kvóty odmítají, proto hrozí přehlasování. Premiér Bohuslav Sobotka i ministr vnitra Milan Chovanec však ujistili, že stanovisko vlády zůstává neměnné, a před svým odletem z Baku je podpořil také prezident Miloš Zeman.

Prezident také rozvedl myšlenku, se kterou přišel ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který upozornil, že návrh kvót nepočítá s uprchlíky z Ukrajiny, kterých přitom v Česku výrazně přibývá. „Zastávám shodně s českou vládou názor, že uprchlíky je třeba umisťovat na základě dobrovolnosti, a můj samostatný názor, který jsem s vládou ještě nekonzultoval, je, že do dobrovolných kvót, když to tak nazveme, by měli být zahrnuti i Ukrajinci, protože i Ukrajinci jsou uprchlíci, svým způsobem uprchlíci nám blízcí, ať už původem, nebo svou pracovitostí,“ řekl prezident Zeman.

Nejčastěji žádají o azyl právě Ukrajinci

Ministr zahraničí řekl v týdnu v rozhovoru pro Českou televizi, že z 990 letošních žádostí o azyl v České republice podali více než polovinu Ukrajinci.  Za nimi jsou Kubánci a třetí nejvyšší počet žádostí podali Syřané, šlo ale pouze o sedm desítek. „My už teď máme většinu uprchlíků z Ukrajiny a tam je přesídlených 1,3 milionu. To je skupina uprchlíků, která sem logicky jde, protože tady mají rodiny. Syřané jdou do Německa, protože tam mají rodiny, a tady je to podobné,“ shrnul ministr.

Na samotný prezidentův návrh ale reagoval Zaorálek opatrně. Upozornil, že celá debata o kvótách sklouzává zcela jinam, než by podle něj měla. „Jde o to, abychom se shodli na způsobu, jak to budeme zvládat, ať bude ta vlna uprchlíků přicházet odkudkoli. Debatu o číslech nepokládáme za produktivní,“ prohlásil šéf české diplomacie s tím, že je třeba nalézt evropskou odpověď, protože žádný stát samostatně příliv uprchlíků nezvládne.

Miloš Zeman se před odletem z návštěvy Ázerbájdžánu také pozastavil nad výrokem ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, podle kterého je Česko schopno přijmout sedm až patnáct tisíc imigrantů. Prezident se připojil k prohlášení ministra vnitra Milana Chovance, který na Dienstbierův odhad reagoval slovy, že nevěděl, že má Dienstbier tak velký byt. „Myslím, že tento bonmot je hoden ocenění,“ vyzdvihl Zeman Chovance.

Konzuláty na Ukrajině jsou zavaleny žádostmi o azyl

České konzulární úřady na Ukrajině musely nabrat posily z ministerstev zahraničí a vnitra, aby uspíšily proceduru vyřizování krajanských žádostí o přesídlení do České republiky. Podle velvyslance Ivana Počucha by totiž bez pomoci z pražských úřadů zájemci vzhledem ke stovkám žádostí mohli přijít na řadu až v polovině roku 2016.

obrázek
Zdroj: ČT24

Žádosti přijímají v Kyjevě a ve Lvově, ministerstvo zahraničí v Praze má pak lhůtu 90 dnů na jejich prověření a ministerstvo vnitra dvojnásobnou lhůtu na jejich vyřízení, upozornil Počuch. Vzhledem k vysokému počtu žadatelů se zastupitelský úřad snaží lhůty „nadstandardními prostředky" co nejvíc zkrátit, dodal velvyslanec.