Téměř tři čtvrtiny Čechů by kvůli současné uprchlické krizi obnovily hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Ten ale zároveň ukázal, že od června přibylo lidí, kteří by dali šanci i ekonomickým migrantům. Česko v posledních dnech propouští syrské uprchlíky, kteří chtějí jet do Německa. V sobotu jich odjelo z detenčních zařízení dalších 50.
Většina Čechů chce kvůli uprchlíkům obnovit kontroly v Schengenu
Do vytouženého Německa mohlo pokračovat i 66 Syřanů, které v pátek odpoledne policisté vyvedli v Břeclavi z vlaku. V noci po několikahodinovém čekání už měli cestu opět volnou. „Jsme šťastní, že můžeme jet do Německa. Chceme poděkovat české vládě,“ řekl uprchlík ze Sýrie Samer Mohammed.
Do Německa nyní míří tisíce uprchlíků, kterým se podařilo dostat z Maďarska. Spolková republika očekává během soboty až 10 tisíc migrantů.
Skoro tři čtvrtiny Čechů by právě kvůli nekončícímu přílivu uprchlíků bylo pro obnovení hraničních kontrol uvnitř Schengenu, a to i za cenu, že to omezí také české občany. Výzkum pro ČT ovšem ukázal i větší benevolenci k ekonomickým migrantům. „Veřejnost připouští, že by se mělo pomáhat nejen těm, kteří prchají před válečným konfliktem,“ uvedl ředitel výzkumu STEM/MARK Pavel Šimoník.
Průzkum o uprchlících
Mezi lidmi také převažuje názor, že uprchlíci jsou celoevropským problémem. Oproti červnu přibylo těch, kdo říkají, že unijní země by si měly běžence mezi sebe rozdělit. Souhlasí s tím více než polovina dotázaných. Průzkum vypracovala agentura STEM/MARK mezi 3. a 4. zářím na reprezentativním vzorku 808 respondentů. Vyplývá z něj také to, že současná situace zajímá devět z deseti lidí a většina tvrdí, že o ní má dost informací.
Přijetí 1500 migrantů už se lidem moc nelíbí
Návrh vlády, aby Česko dobrovolně přijalo do dvou let 1500 migrantů, se už ale tolika lidem nelíbí. Třiačtyřicet procent považuje počet za přiměřený, podle pětačtyřiceti procent je to ale příliš vysoké číslo. Kroky tuzemských politiků při řešení uprchlické krize pak celkově hodnotí jako adekvátní mírně nadpoloviční většina Čechů. Pro vojenský zásah v místech, kde migrační vlny vznikají, by ovšem byla jen necelá třetina dotázaných. Většina je skeptická mimo jiné i proto, že není jasné, co by následovalo.
Průzkum o uprchlících
Chybí lékaři i tlumočníci
Česko má nyní pro běžence zajištěno 1100 míst. Během pobytu v uprchlických táborech potřebují péči sociálních pracovníků a lékařů. Těch je ale nedostatek. V uprchlickém zařízení v Jezové například donedávna ordinoval jediný doktor. Přes léto se kvůli počtu migrantů přešlo na směnný provoz, na který už ale lékaři dlouhodobě chyběli. „Nápor natolik zesílil, že jsme využili pomoc i od kolegů z jiných krajů,“ uvedl lékař Antonín Dvořák.
Poté, co uprchlík přijde do tábora, provede doktor běžné úkony - fyziologické vyšetření, odběry krve a moči. Vážnější zranění nebo hospitalizaci řeší spádové nemocnice. V případě Jezové se jezdí do Mladé Boleslavi. Lékaři už zde zachytili zhoubné onemocnění i několik kožních nemocí. Podle Dvořáka jde ale jen o malá čísla. V nemocnici provádí také povinný rentgen plic. „Vychází to v průměru na 60 případů denně,“ poznamenala mluvčí Klaudiánovy nemocnice Andrea Kroupová.
Události: Češi chtějí kvůli uprchlíkům větší kontrolu hranic (zdroj: ČT24)
Migranti se potýkají i s komunikací. Lékaři k dorozumívání využívají manuál v několika jazycích. Když už ale předepsané dotazy nestačí, je potřeba přivolat tlumočníka. S překonáváním jazykových bariér pomáhá například Syřan Loai Jarkas, který studoval v Praze a v Česku už zůstal. „Většina se snaží vysvětlit, že je pro ně nucený pobyt na území Česka hrozně nepříjemný,“ popisuje problémy uprchlíků.
Mobil i počítač je v táborech tabu
Stejnou činnost ve Vyšních Lhotách vykonává soudní tlumočník Hany Baloush. Podle něj si uprchlíci stěžují hlavně na rozdělování rodinných příslušníků: „Někteří jsou někde za Prahou v Bělé a někteří jsou tady, přitom přijeli spolu. Mají psychické problémy.“
obrázek
Právě tlumočníci a lékaři se jako jedni z mála mohou podívat na situaci uvnitř zařízení. Soukromí podle nich migranti nemají. Téměř denně se proto objevují menší konflikty. Lidé uvnitř nemůžou používat počítač ani mobilní telefon. K dispozici jsou jim jen telefonní automaty.