Protože nesplňuje estetické a další důvody, zůstává až třetina zeleniny na polích. Supermarkety mají totiž nastavena striktní kritéria, které ovoce a zelenina jsou hezké, a které nikoli. Co se do limitu nevejde, jednoduše nepřijímají. Iniciativa Zachraň jídlo proto na pražské Piazzetě Národního divadla uspořádala v sobotu hapenning, v jehož rámci zdarma uvařila „křivou polévku“ pro dva tisíce lidí právě ze zeleniny, která by se na pulty nedostala. Kromě polévky si lidé mohli odnést také balíček se zeleninou.
Zelenina, která by přišla vniveč kvůli vzhledu, nakrmila dva tisíce lidí
Zájemci mohli ochutnat tři druhy polévek - indickou luštěninovou, minestrone nebo bramboračku. První porci symbolicky vydal šéfkuchař Marek Fichtner. Muž, který vařil na zaoceánských lodích i pro saudskou královskou rodinu, přiznal, že o problému „křivé“ zeleniny ještě nedávno nevěděl: „Přesně takovou dostávám od rodičů ze zahrádky, doma z ní normálně vařím. Nevidím důvod, proč by z ní neměli vařit i ti, kdo si ji koupí v obchodě.“
Malé cibule, křivé mrkve, nažloutlý květák
Zemědělci vizuálně závadnou zeleninu nesklízejí. Dobrovolníci proto několikrát do roka vyráží na pole a zbylé kusy sbírají. Jen letos v rámci několika akcí v Polabí nasbírali přes 3,5 tuny zeleniny, která by se jinak zaorala či vyhodila. Jde přitom podle nich jen o zlomek toho, co na poli zůstane.
GALERIE
Happening Křivá polévka na Piazzetě Národního divadla
Většinu plodin dobrovolníci ve spolupráci s pražskou potravinovou bankou rozdělí zhruba 90 charitativním organizacím. Míří například do Armády spásy, Domů naděje, Klokánků nebo domovů důchodců.
Na plýtvání jídlem mají největší podíl spotřebitelé, hned na druhém místě jsou ale zemědělci, kteří stojí až za třetinou celkového objemu vyhozených potravin. Podle aktivistů o třetině nevyužitých plodin píší i odborné studie a zprávy z Evropského parlamentu.
Aktivisté uvařili před Národním divadlem "křivou polévku" (zdroj: ČT24)
„Je to obrovské množství,“ řekl za organizátory akce Adam Podhola, podle kterého se s jídlem plýtvá i v dalších částech spotřebitelského řetězce. Důvodem nejsou jen estetická hlediska obchodních řetězců, ale i nepřízeň počasí nebo rušení objednávek na poslední chvíli. Podle Dominiky Jarosz z organizace Feedback jde o celosvětový problém.
Nevládní Ekumenická akademie zveřejnila studii, která upozorňuje na to, že si řetězce mohou diktovat jakékoliv podmínky, protože pro 85 procent českých domácností jsou supermarkety hlavním místem nákupu potravin. Navíc podle Tomáše Uhnáka z akademie často údajně zneužívají svou vyjednávací sílu. Situaci by podle něj mohla částečně pomoci novela zákona o významné tržní síle, kterou v tomto týdnu podpořil sněmovní zemědělský výbor.
V Paříži nabídli lidem „ošklivé“ plody, zájem byl obrovský
Řetězce se zaklínají přáním zákazníků. Podle jednoho osloveného Českou televizí je cílem nabízet „vysoce kvalitní a čerstvé ovoce a zeleninu“. Jiný zase argumentuje tím, že lidé při nákupu znejistí, když dojde „k odchylce od idealizované podoby“ a nemají o dané ovoce nebo zeleninu zájem.
V březnu 2014 zkusil jeden francouzský maloobchodní řetězec nakupujícím v Paříži nabídnout za zvýhodněnou cenu chuťově kvalitní ovoce a zeleninu, které pouze nesplňovaly estetické standardy. Běžně by se plodiny nezvyklých tvarů na pulty nikdy nedostaly, většinou je vyhazují už sami producenti při vědomí, že s nimi u odběratelů neuspějí. „Ošklivé“ ovoce a zelenina překvapily nakupující lidi, o to víc pak bylo překvapeno vedení provozovny zájmem o plodiny.