Ústavní soud vyhověl žádosti rodičů, kteří po Česko-německé horské nemocnici Krkonoše požadovali náhradu nákladů za péči o svého syna. Ten má kvůli nesprávně vedenému porodu trvale poškozené zdraví, je například ochrnutý na všechny končetiny. Rodiče požadovali za období od července 2006 do léta 2008 celkem 891 162 korun.
Rodiče mají nárok na náhradu péče, rozhodl Ústavní soud
Zatímco nový občanský zákoník nárok pečujících lidí upravuje přesněji a vstřícněji, ten starý jim příliš šancí na získání náhrady účelně vynaložených nákladů nedával. Podle Ústavního soudu je ale nutné vykládat starší právní úpravu ve světle současné společenské situace, kdy pobyt v ústavu stále častěji nahrazuje právě domácí péče. „Potom ovšem vznikají právě ty náklady, o které se v tomto sporu jednalo před obecnými soudy,“ uvedl soudce zpravodaj Ludvík David.
„Není žádoucí, aby na osoby blízké bylo přeneseno břemeno v neúměrném rozsahu, a škůdce by tak byl zcela osvobozen od povinnosti nahradit náklady péče o poškozeného rodinou poškozeného,“ stojí v nálezu.
Advokátka: Nález je spravedlivý
Advokátka rodiny Marie Cilínková, která se specializuje na náhrady škody ve zdravotnictví, verdikt přivítala. K podobnému závěru podle ní ústavní soudci došli již potřetí, což dává šanci na náhradu tisícům lidí.
Ústavní soud má za to, že pod pojem náhrady nákladů vynaložených v souvislosti s léčením je pro výklad souladný s principy spravedlnosti možno subsumovat i náklady na péči o poškozeného, který není schopen se o sebe postarat samostatně (a to mj. formou základních úkonů osobní obsluhy).
„Nález je velmi spravedlivý, ale hlavně je v souladu se zákonem, protože má-li se nahrazovat skutečná škoda, tak škodou je i to, že někdo musí obětovat svoje povolání a pečovat od rána do večera, což je někdy těžší než ten pracovní poměr,“ řekla Cilínková.
Nejvyšší soud rozhodne znovu
Rodina v minulosti nejprve požadovala náhradu škody na zdraví. Okresní soud v Trutnově jí přiznal 253 750 korun. Rodiče následně podali další žalobu, ve které se domáhali náhrady dalších nákladů spojených s péčí o syna. Obvodní soud pro Prahu 4 vydal mezitím v roce 2009 rozsudek s výrokem, že základ žalobního nároku je opodstatněný.
Později však zasáhl Nejvyšší soud, který uvedl, že rodina v souvislosti s péčí o zdravotně postiženého syna přímo nevynaložila náklady, jejichž náhrady se domáhá. Právní úprava prý ani neumožňovala vyplatit jim náhradu za péči po skončení léčby. Nejvyšší soud proto musí rozhodnout znovu, nyní je však vázán právním názorem ústavních soudců.
Mnohdy je poškozený v takovém zdravotním stavu, že nemá způsobilost k provedení volby péče o svou osobu. Je proto na zákonných zástupcích (rodičích nebo opatrovnících) zvolit způsob péče o poškozeného, tj. osobní výkony, nebo vynakládání peněžních prostředků na profesionální ošetřovatele apod. Pokud by osoby blízké osobně pečovaly o poškozeného bez nároku na náhradu, bylo by to často nepřiměřeným břemenem.
Ústavní soud se již v minulosti zastal v podobném sporu rodiny muže, který po operaci přepážky utrpěl trvalé poškození mozku. S nemocnicí ve Frýdku-Místku vedl vleklý spor o úhradu nákladů na péči, kterou mu poskytovali jeho nejbližší. Krajský soud v Ostravě za sporné období přiznal jen čtyři tisíce korun, což Ústavní soud označil za nepřípustně nízkou částku.
Vydáno pod