Prezident Miloš Zeman si nemyslí, že by český národ byl xenofobní. Bez problému totiž u nás žije půl milionu cizinců a v politické struktuře prý schází strany s xenofobním programem. Uprchlickou krizi ale vnímá jako vážnou. Není krátkodobá, neustane, a i když v zimních měsících může polevit, celkově bude podle něj zesilovat. Česká policie má ale podle Sobotky kapacity na zvládnutí krize.
Zeman: Češi nejsou xenofobní, bez konfliktů zde žije půl milionu cizinců
Rozmisťování uprchlíků by mělo být založeno na dobrovolnosti. Hlavní pomoc by měla směřovat tam, odkud uprchlíci pocházejí. Uvědomte si, že se většinou jedná o ekonomické migranty. Oslabují svoji vlastní zemi svým odchodem.
„Podobáme se turistovi na thajské pláži, který pozoruje malou vlnku, chce ji vyfotit a netuší, že je to jeho poslední fotka v životě,“ uvedl prezident Miloš Zeman svůj názor na uprchlickou krizi při tiskové konferenci.
Podle něj se bude problém zesilovat. Zdůvodňuje to jednak pokračující destabilizací některých afrických států. Druhým důvodem je pak nasávací efekt. Ilegální imigranti sem pozvou své známé, takže vlna podle prezidenta bude stoupat.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) si také myslí, že nelze očekávat ukončení migrační krize v krátké době a že je třeba řešit její příčiny. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) je Evropská komise „málo akční a stále zůstává v nějakých tezích kvót“. Vicepremiér pokládá za nutné ochránit schengenský prostor, nalézt systém rozlišování mezi ekonomickými a humanitárními uprchlíky a „hlavně jednat neprodleně“.
Ochrana hranic - postačí policie?
Prezident Zeman zopakoval, že by si přál, aby Evropská unie zpevnila své hranice. Nevidí prý k tomu ale žádnou reálnou akci. Domnívá se proto, že by se Česko mělo postarat o své hranice samo.
Policie má podle premiéra dostatečné kapacity na zvládnutí migrační krize. „V okamžiku, kdy policie vyčerpá své kapacity, tak jsme dohodnuti s ministerstvem obrany, že využijeme kapacity, které má armáda České republiky. Ale ta chvíle zatím ještě nenastala,“ řekl Sobotka po jednání s prezidentem Milošem Zemanem. Vláda o možném zapojení vojáků při ochraně hranic jednala nedávno. V případě potřeby by policii na hranicích mohlo podle okolností posílit až 2600 vojáků, uvedl poté ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zmínil, že by prezdient chtěl být razantnější v souvislosti s nasazením armády, která by se mohla zapojit do ostrahy tuzemských hranic. "My si myslíme, že ta doba k tomu nenazrála, ale nevylučujeme, že v budoucnu můžeme požádat vládu o část armády. Zatím to z našeho pohledu není potřeba,“ doplnil Chovanec. Podle něj by se to mohlo stát třeba v případě, kdy by za několik dní bylo v Česku zadrženo 1000 běženců.
Zeman: Francie nebo Británie jsou xenofobnější než Česko
Miloš Zeman odmítá myšlenku, že by byl český národ xenofobní. Podle něj tak nedávná výzva vědců a akademiků míří mimo terč. „Mám dva argumenty. Žije u nás bez problémů a konfliktů zhruba půl milionu cizinců a všichni se dokázali asimilovat. Druhý důvod je, že kdyby český národ byl xenofobní, pak by v politické struktuře existovaly významné politické strany s xenofobním programem, jako je Jobbik v Maďarsku nebo Národní fronta ve Francii. Žádná taková významná politická síla u nás neexistuje,“ shrnul Zeman. Poslední podobnou stranou byli Republikáni Miroslava Sládka.
Větší míru xenofobie tak Zeman vidí právě ve Francii nebo i Velké Británii. Švédsko pak bylo dlouhou dobu velmi tolerantní vůči uprchlíklům, ale Zeman upozornil, že svou toleranci v posledních měsících mírní.
Nebezpečí vidí jinde než v xenofobii českého národa. „V riziku nálepkování, tedy každý, kdo má obavy z migrační vlny, může být označen za xenofoba, rasistu nebo dokonce fašistu. Tam vidím prohlubování příkopů mezi většinovou společností a lidmi, kteří se pokládají za určitou elitu,“ dodal. Aby autoři výzvy prokázali upřímnost svých úmyslů a nešlo jen o pokrytectví, navrhoval by každému ze signatářů, aby u sebe alespoň jednoho uprchlíka ubytoval.
GALERIE
Zeman, Sobotka, uprchlíci