Českoslovenští letci z druhé světové války mají nový památník. V parčíku u haly starého ruzyňského letiště byl odhalen v rámci 70. výročí návratu tří stíhacích perutí Royal Air Force (RAF) a jedné bombardovací perutě z Velké Británie do osvobozené vlasti.
Letci RAF mají po 70 letech památník na letišti, většina se ho nedožila
Pietní akt začal přeletem dvou letounů JAS-39 Gripen. U pomníku od architekta Martina Zajíčka na piloty vzpomněli váleční veteráni, vdovy po zesnulých letcích, náčelník generálního štábu Josef Bečvář nebo manželka bývalého prezidenta Václava Havla Dagmar. Záštitu nad akcí převzal prezident, který se ale z akce omluvil.
U památníku nechyběl ani poslední z letců, který žije v Česku. Dvaadevadesátiletý brigádní generál a nositel Řádu bílého lva Emil Boček narukoval do války v sedmnácti letech. Spitfire, který ho dostal zpátky domů, dosedl na ruzyňskou ranvej 13. srpna 1945.
„Rusáci nás tady nechtěli, tak jsme čekali až do 7. srpna, kdy nás odstartovalo 52. Bohužel spadla mlha a čekali jsme týden do toho 13.,“ vzpomínal Boček na návrat domů.
Slavnostní odhalení památníku letcům RAF v Ruzyni
Letce tehdy vítaly davy lidí. Brzy ale nadšení vystřídalo pronásledování. Po komunistickém převratu v únoru 1948 muselo mnoho z nich odejít z armády. Režim perzekvoval i rodiny. Řada letců skončila za mřížemi. „Otevření tohoto památníku je jen taková malá satisfakce za to, co všechno udělali pro Československo,“ řekl náčelník generálního štábu Josef Bečvář.
Piloti se dočkali uznání až po roce 1989
Železobetonová konstrukce památníku připomíná vítězný oblouk nebo dveře zpět do vlasti. Korpus je obložen z ušlechtilého kamene, leštěné žuly, na níž jsou připevněny symboly všech čtyř perutí i letecký znak.
Hrdinové z RAF mají v Praze nový památník (zdroj: ČT24)
Na pomníku jsou vyobrazeny také dva britské stíhací letouny Spitfire, které za války používaly RAF a letectva spojeneckých armád. Vznik památníku finančně podpořily zejména soukromé firmy, 25 tisíci korun přispěla i městská část Praha 6.
V rámci 70. výročí návratu československých válečných letců z Velké Británie byl v polovině srpna na Pražském hradě krátce vystaven model stíhačky Spitfire ve skutečné velikosti.
GALERIE
Slavnostní odhalení modelu stíhačky Spitfire při sedmesátém výročí návratu československých letců z Velké Británie
Letce RAF připomíná v Praze i pomník před městským úřadem v Dejvicích a od loňska také památník okřídleného lva na Klárově. Na jeho výrobu podle návrhu britského sochaře Colina Spoffortha sehnali peníze Britové žijící v Česku. Chtěli tak poděkovat za hrdinství československých letců.
Dvoumetrový pomník byl odhalen 17. června 2014. Umístění sochy ale od počátku provázely spory s pražskými památkáři. Vadila jim monumentálnost díla i skutečnost, že v parčíku už jedna socha je. Praha 1 kvůli tomu dostala od magistrátních památkářů pokutu ve výši 150 000 korun. Socha ale v parku nakonec mohla zůstat.
Památník československým letcům na pražském Klárově
Čechoslováci tvořili v RAF jednu z největších skupin. Do paměti obyvatel Spojeného království se zapsali zejména při slavné bitvě o Británii. Během ní nacisté utrpěli první významnou porážku.
Během tří měsíců se od 10. července 1940 nad Británií střetly tisíce letounů. Nejslavnějším letcem byl Josef František, který byl se 17 sestřely vůbec nejúspěšnějším stíhacím esem celé bitvy. Až do své smrti 8. října 1940 ale bojoval v řadách polské 303. peruti.
Celkově v době druhé světové války působilo v britském vojenském letectvu (RAF) přibližně 2500 československých pilotů, 493 z nich v bojích zahynulo.