Do budoucna by podle premiéra Bohuslava Sobotky měla Evropská unie vytvořit společný systém ochrany schengenské hranice, na níž by se podílely i další státy EU, nejen hraniční země. Prohlásil to po jednání s francouzským ministrem zahraničí Laurentem Fabiem, s nímž se účastnil setkání velvyslanců. Od Sobotky zazněla také slova o důležitosti západobalkánského regionu. Tamní stabilita je totiž důležitá pro bezpečnost, jak ukazuje uprchlická krize.
Sobotka: Ostraha schengenské hranice by neměla ležet jen na hraničních státech
Oblouk nestability, který se rozprostírá od Ukrajiny po Sahel, představuje velkou výzvu pro bezpečnost Evropy i celého euroatlantického prostoru.
Se šéfem francouzské diplomacie Laurentem Fabiem se premiér Sobotka (ČSSD) shodli, že Itálie a Řecko situaci s přílivem uprchlíků „ne úplně zvládají“. Stálo by zato tedy vytvořit společný systém ochrany vnějších hranic, do kterého by se zapojily i ostatní země EU. Toto téma bude Česko podle premiéra na evropských jednáních otevírat.
Nesmí se ale zapomínat ani na další oblast, kterou do Evropské unie přichází uprchlíci, a to je Balkán. Minulý týden už o tom mluvili ministři zahraničí Česka a Rakouska. „I proto musí Evropská unie věnovat západnímu Balkánu neustále velkou pozornost, protože jeho stabilita je klíčová pro bezpečnost a prosperitu Evropské unie,“ zdůraznil předseda vlády s tím, že cílem Česka je pomoci těmto státům v transformaci a na cestě do Evropské unie.
„Jen plnou postupnou integrací zemí západního Balkánu zajistíme, že region znovu neupadne do víru národnostní a mezietnické nesnášenlivosti,“ uvedl Sobotka. Ačkoli je v regionu mnohdy vidět pasivita tamních politiků, ocenil naopak Srbsko a Černou Horu, které dosáhly pokroku v přípravách na členství v Evropské unii. „Tyto země si zaslouží naši podporu při další přípravě,“ řekl.
Když nebudeme schopni pohnout s příčinami, s důsledky si zřejmě neporadíme.
Je třeba ukončit války v Sýrii a Libyi
Bezpečnější svět, který hledáme, musí vycházet z evropské politiky bezpečnosti a spolupráce. Je nutné, abychom dokázali přispívat k řešení krizí, například v Africe, je nutné, aby Evropa spolupracovala s NATO, je třeba podporovat rozvoj obranného průmyslu v Evropě.
Podstatné je podle Sobotky vědomí, že migrační problém je problémem celé Evropy, přičemž česká vláda přebírá svou část zodpovědnosti za řešení situace. „Uvědomujeme si, že se jedná o cestu dlouhou a komplikovanou," doplnil. Připomněl, že se vláda dohodla s Evropskou komisí na přijetí zhruba patnácti set uprchlíků a že země disponuje vlastními programy asistence v zemích třetího světa.
„Nejdůležitější je ukončení válečných konfliktů v Sýrii a Libyi,“ prohlásil Sobotka s tím, že se pozornost musí věnovat právě příčinám, které vedou lidi k často nebezpečné pouti do Evropy. To je zásadní pro skutečné zastavení uprchlické vlny.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek upozorňuje, že řešení Islámského státu ale není v jednoduché operaci. Použití síly je totiž složitější, než si mysleli. „Práce tady musí mít několik vrstev. Netýká se jen vojáků, ale i zpravodajských služeb, rozvojové pomoci či humanitární práce – zkrátka je to komponovanější. Neexistuje totiž jednoduchý způsob. Někdo by mohl říct, že to chce jednu militární akci, kterou to smeteme. Víme, že tady takové byly v roce 2003 a podobně. Ale ona vede k sociální fragmentaci, občanské válce a po letech sklízíte smutné plody,“ uvedl Zaorálek. Kromě stabilizace zemí původu je podstatný i boj s převaděči.
obrázek
Migrace také obohacuje
Premiér upozornil rovněž na to, že se vedle negativních prvků, které současné tisíce uprchlíků budí, nesmí zapomínat na pozitivní aspekty. „Bez kontrolované migrace se EU dlouhodobě není schopna obejít,“ řekl Sobotka.
„Aktivní migrační politika a schopnost přitáhnout nejlepší mozky světa učinily třeba z USA, Německa, Austrálie nebo Kanady jedny z nejvíce konkurenceschopných ekonomik světa,“ dodal.
GALERIE
Sobotka, Zaorálek a Fabius na setkání velvyslanců