Země Visegrádské čtyřky chtějí vyzvat Brusel, aby se kromě problému s uprchlíky na jihu zaměřil i na západobalkánskou cestu. Shodli se na tom ministři zahraniční České republiky Lubomír Zaorálek a Rakouska Sebastian Kurz. Evropská unie by měla uprchlickou krizi řešit efektivněji. Podle Kurze je nutná užší spolupráce, aby potlačili aktivity převaděčů a zesílili kontroly vnější hranice.
Česko a Rakousko: Brusel by se měl zajímat o balkánskou cestu uprchlíků
„Základem politiky v EU musí být ochrana vnější hranice,“ podotkl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), když v hlavním městě Horních Rakous jednal se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem. Má-li být situace zvládnuta, je prý důležité, aby se dodržovala pravidla a aby země frontové linie dělaly, co mají. V rámci Visegrádské čtyřky chtějí ale apelovat na Evropskou unii, aby kromě jižní cesty upřela pozornost také na balkánskou cestu.
Tlak uprchlíků nezmizí. Vstupují nejprve do Řecka a potom pokračují dál přes Makedonii a Srbsko. Takže se to přesouvá na okolní státy, které jsou nepoměrně chudší než Evropská unie.
„Je správné, že se soustředí na jižní cestu přes Středozemní moře, ale zejména utečenci, kteří chodí k nám, téměř ve všech případech jdou přes západobalkánskou trasu,“ uvedl Kurz. I kvůli této cestě se podle něj potýká Rakousko s jednou z největších skupin uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel. Do konce roku bude mít Rakousko 70 tisíc utečenců, za minulý rok se přitom potýkali ještě se 30 tisíci běženci.
Stojí si proto za spravedlivým rozdělením uprchlíků mezi státy EU, aby se ulevilo i státům jako Rakousko, Švédsko nebo Maďarsko. Naopak Česko, kam má podle odhadů v příštím roce dorazit zhruba desetina počtu uprchlíků, co do Rakouska, je proti nim.
Spolupráce s Maďarskem či Makedonií
I podle Zaorálka je balkánská cesta velké téma. „Jestliže zjišťujeme, že drtivá většina utečenců pochoduje přes tuto linii, tak se právě ve středu Evropy musíme na tento problém soustředit,“ řekl. Vyjednávají proto i s Maďarskem ohledně pomoci, která by mohla mít podobu technickou i personální. Cílem je zlepšit ostrahu na maďarsko-srbské hranici. Podobě je na tom i hranice mezi Makedonií a Srbskem. „Je náš společný zájem to řešit,“ řekl Zaorálek.
„Jakkoli řeší přerozdělování uprchlíků především problém Itálie a Řecka a snažíme se solidárně pomoci, zároveň uznávám, že pomoc v oblasti Balkánu by měla být pro země střední Evropy klíčová. K tomu jsme se přihlásili,“ dodal Zaorálek.
GALERIE
Rakousko a Česko o uprchlících
Snazší návrat domů, když nebude až z Evropy
Zásadní je také návratová politika. EU se má zasadit o to, aby utečenci zůstávali ve svém regionu a aby byl postup proti islámským teroristům intenzivnější. „Potřebujeme lepší ochranné zóny a záchytná centra v regionu, odkud utečenci jsou, abychom je co nejvíc podpořili. Potom nebudou k nám do Evropy chodit v takovém množství jako nyní,“ uvedl Kurz.
„Cíl je, aby se vrátili zpět do svých měst, jakmile překonáme islámské teroristy,“ dodal. Právě tím, že utečenci zůstanou ve svém domovském regionu, by se měli vrátit domů lehčeji než ti, kterým se podaří dojít až do Evropy.
Jádro a sudetští Němci
Vedle migrace na dnešním jednání přišla řeč i na vzájemnou spolupráci zemí. Ministr Kurz přitom zmínil, že jsou témata, o kterých se nesmí bát mluvit, jako je jaderná energetika. Obě země mají zásadně odlišný názor a Rakousko trvá na tom, aby bylo o dalších plánech Česka v této oblasti vždy včas informováno, což Zaorálek přislíbil. Kurz ocenil, že mají mezi sebou nejlepší možný informační tok.
Během tiskové konference v Linci ale českého ministra také konfrontoval předseda zemského sdružení sudetských Němců v Horních Rakousích Peter Ludwig s majetkovým požadavkem. Drtivá většina sudetských Němců a jejich potomků žijících v Horních Rakousích má prý zájem o odškodnění za majetek, o který přišli kvůli odsunu z Československa po druhé světové válce. Prováděli anketu mezi členy spolku, který má prý kolem tří tisíc členů. Požádal tak Zaorálka, aby postoj tlumočil v Praze.
Zaorálek nicméně oponoval, že to pro něj není téma. „My nemáme žádnou potřebu s rakouskou stranou řešit to, co jsme v případě česko-německých vztahů řešili Česko-německou deklarací,“ prohlásil Zaorálek s odkazem na dokument z roku 1997.
Česko a Rakousko: Brusel by se měl zajímat o balkánskou cestu uprchlíků (zdroj: ČT24)