Vláda schválila soubor akčních plánů, mezi které patří i prevence obezity a podpora pohybu. Nadváhou trpí v Česku více než třetina obyvatel, dokonce se „chlubí“ pochybným titulem nejtlustšího národa v Evropě. Vládní plán počítá s vytvořením sítě specializovaných center, která budou lidem pomáhat nadměrných kil se zbavit, ale i úpravou měst, aby vybízela ke zdravému životnímu stylu.
Hodně jíst a spát? Vláda chce s obezitou bojovat spíše pohybem
UDÁLOSTI: Vláda schválila miliardy na prevenci a zlepšení zdraví (zdroj: ČT24)
- Na rekonstrukci a rozšíření nemocnic dá stát 10 miliard korun.
- Zhruba 10 miliard korun budou stát také akční plány, mezi kterými je vedle boje s obezitou a podpory zdravého životního stylu také zvládání stresu a dalších nemocí z povolání.
- Vláda schválila také opatření, která se týkají infekčních nemocí. Nejde pouze o choroby, které se v Česku běžně vyskytují, ale i nebezpečných nákaz, které zabíjejí v zahraničí, jako je ebola nebo MERS.
„Kdo nechce být obézní, musí hodně jíst a spát, aby tělo mělo sílu se proti tloušťce bránit,“ pravili již více než před čtyřiceti lety Šimek s Grossmannem. Ministerstvo zdravotnictví ale nesouhlasí. Chce, aby v Česku vznikla síť specializovaných center, která by pečovala o lidi trpící obezitou. Kila navíc totiž dělají problémy zhruba 40 procentům lidí v zemi a nezdravé návyky podle ministerstva ohrožují i zbytek společnosti: Naprostá většina dětí v Česku nyní nemá ani doporučených 60 minut pohybu denně. Češi a Češky také trpí ve zvýšené míře chronickými neinfekčními nemocemi. Mezi navrhovanými řešeními je podpora pohybové aktivity ve vzdělávání, zdravotnictví a sociálních službách či podpora sportu pro všechny.
Jako prevence stačí chůze…
Podle Jarmily Rážové z ministerstva zdravotnictví je to důsledek životního stylu. „Rodiče jezdí, stíhají práci a odvážejí děti auty a zase si je auty vyzvedávají. Odpadla běžná pohybová aktivita,“ upozornila. K upevnění zdraví a boji s obezitou totiž dobře poslouží obyčejná chůze, je ale potřeba ujít větší vzdálenost. Že to skutečně pomáhá, může potvrdit například Petr Pacák, který i díky dlouhým procházkám a výletům na kole shodil 80 z původních 190 kilogramů – ovšem až po operaci žaludku. Původně měl oblečení velikosti 5XL až 7XL, jak říká, dnes by se do něj vešel dvakrát.
Autoři vládní strategie jsou si ale vědomi, že česká města ke zdravému pohybu nejsou uzpůsobena. Akční plán proto počítá vedle center pro prevenci obezity i s úpravami měst a obcí tak, aby ke zdravému životnímu stylu vybízely. „Pokud se podaří vytvořit možnosti, že se nebudeme obávat a budeme mít šanci po práci ujít čtyři, šest nebo osm kilometrů, tak se to zcela jistě projeví na našem zdravotním stavu,“ poznamenala Jarmila Rážová.
… ale ne vždy
Navzdory úmyslům vlády a ministerstva zdravotnictví ale ne vždy pomůže preventivní působení či úpravy měst. Například Petr Pacák říká, že svých 190 kilogramů nabral ze smutku a obav. Pracoval v novoborské sklárně, a když zavřela, přišel o práci. „V noci vám pracuje mozek: Co budu dělat? Tak se půjdu najíst,“ popsal, co ho dovedlo k tomu, že chodil každou noc vyjíst půl ledničky. Ke změně se odhodlal, až když ho postihla mrtvice.
Jak upozornil přednosta OB Kliniky Martin Fried, má vznik obezity řadu možných faktorů. „Jsou to genetické vlivy, stravovací zvyklosti, rodina, ve které vyrůstá, a podobně. Je nutné, aby ji léčila celá řada odborníků, aby ji dokázali postihnout v jejích segmentech,“ podotkl.