Polovina lidí vidí jako pravděpodobné, že Rusko vyšle armádu do jiné země

Pravděpodobnost, že Rusko v příštích deseti letech vyšle armádu a obsadí Česko, je podle většiny respondentů velmi malá. V případě zemí, jako je Ukrajina nebo Gruzie, už ale tuto možnost považuje za pravděpodobnou skoro polovina z nich. Ukázal to průzkum agentury Median pro ČT. Více než polovina dotázaných se také domnívá, že v současném zpravodajství o rusko-ukrajinském konfliktu převládá propaganda z obou stran a nelze se dozvědět pravdu.

Výzkum zjišťoval, na kolik je pravděpodobné, že Rusko v příštích deseti letech vyšle armádu a obsadí některou z evropských zemí. Skoro polovina respondentů se domnívá, že je pravděpodobné, že se tak stane v případě nějaké blízké země, která není členem EU ani NATO (např. Ukrajina, Gruzie, Moldavsko nebo Bělorusko).

V případě pobaltských států, Slovenska nebo Rumunska – tedy států, které jsou členy EU nebo NATO – už pravděpodobnost útoku výrazně klesá. Tuto možnost považuje za pravděpodobnou 22 % dotázaných.

Průzkum zjišťoval speciálně i možné obsazení Česka – tato varianta získala vůbec nejmenší podporu: za pravděpodobnou ji považuje 12 % respondentů, naopak 47 % tuto možnost považuje za vysoce nepravděpodobnou.

Průzkum agentury Median
Zdroj: Median

Propaganda vítězí, nelze se dozvědět pravdu

Další otázka zjišťovala, jaká by byla reakce NATO po vyslání ruské armády na území členského státu Aliance. V tomto případě skoro polovina respondentů očekává přímo vojenský zásah ze strany NATO. Necelá čtvrtina respondentů odpověděla, že by se Aliance bránila jen dalšímu rozpínání Ruska. 16 % dotázaných se pak domnívá, že by NATO vůbec vojensky nezasáhlo.

Průzkum agentury Median
Zdroj: Median

Co se týče zpráv o rusko-ukrajinském konfliktu, kdy se často hovoří o roli propagandy, tak více než polovinu respondentů uvedla, že se rovnoměrně mísí propaganda ze všech stran a nelze rozeznat pravdu. Naopak pouhých devět procent se domnívá, že jsou zprávy objektivní a vliv propagandy není výrazný. Převládající proruská nebo protiruská propaganda pak získaly skoro stejnou podporu. 

Průzkum provedla agentura Median na vzorku 1005 respondentů. Telefonické dotazování proběhlo v období od 31. 7. do 6. 8.