Plán ministerstva financí zrušit 23 poboček finančních úřadů kritizují vedle starostů a senátorů i poslanci. Sněmovní rozpočtový výbor má sice návrh projednávat až 2. září, jeho předseda Václav Votava (ČSSD) už ale nyní ministerstvo požádal, aby svůj záměr přehodnotilo. Místo aby se samospráva přibližovala lidem, tak se podle něj vzdaluje a obce se budou dál vylidňovat.
Rušení 23 poboček finančních úřadů čelí kritice ze všech stran
- Od příštího roku se možná zruší pobočky finančních úřadů, kde pracuje méně než 11 lidí.
- Jejich fungování považuje Finanční správa za neefektivní. Zaměstnanci se přesunou na jiná pracoviště.
- V době zvýšeného náporu podávání daňových přiznání bude výběr zajištěn na kontaktních místech přímo v obcích, kde bude pobočka zrušena.
Starostové si stěžují, že by v případě zrušení pracovišť museli lidé dojíždět příliš daleko. To kritizoval i Votava. Ministerstvu zároveň vytkl, že s dotčenými obcemi záměr předem neprojednalo. „Ještě loni mě pan ministr Babiš v dopise ujišťoval, že žádné územní pracoviště rušeno nebude,“ poznamenal na tiskové konferenci.
Finanční správa předpokládá, že zrušení poboček přinese úsporu 90 milionů korun. Lidé podle ní navíc mohou s úřadem komunikovat i elektronicky. „Je třeba šetřit, ale ne za každou cenu. Je třeba se také lidí zeptat, kolik z nich je vůbec schopno elektronicky komunikovat. Řada starších lidí nemá internet ani počítač,“ upozornil Votava.
Kroky Finanční správy kritizuje i KDU-ČSL. Místopředseda vládních lidovců Jan Bartošek je označil za nekoncepční. Nezapadají podle něj do širšího záměru, jak by měla vypadat veřejná správa. Podle výkonného ředitele Svazu měst a obcí Dana Jiránka (ODS) celkově chybí jednotná koncepce, jak chce stát veřejnou správu zajišťovat. „Je to celé naprosto nepřehledné,“ řekl ČT.
Finanční správa kritiku odmítá
Finanční správa má v plánu začátkem příštího roku zavřít ty pobočky, kde pracuje méně než jedenáct zaměstnanců. Mělo by se to dotknout 23 územních pracovišť finančních úřadů.
Proti návrhu vyhlášky se tento týden postavili i senátoři a starostové. Senátní výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí návrh označil za chybný a nesystémový. Starostové si zase stěžují, že zrušení poboček je diskriminující. „Pokud vláda chce vylidněný venkov, tak má dobře našlápnuto,“ řekla Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové).
Votava: Loni mě Babiš ujišťoval, že se nic rušit nebude (zdroj: ČT24)
Šéf Finanční správy Martin Janeček ale tvrdí, že rušení poboček lidem žádné komplikace nezpůsobí. Pracovníci úřadu budou v období podávání daňových přiznání jezdit přímo za nimi. Jde o leden, kdy se podávají přiznání k dani z nemovitostí, a březen, kdy se podává přiznání k dani z příjmů.
Jezdíme do 200 obcí po celé České republice, kde vybereme 26 tisíc daňových přiznání. Zajímalo by mě, která jiná organizace v Česku dělá něco takového pro občany.
Nejmenší územní pracoviště podle Janečka nejsou efektivní a hospodárná. Zdůraznil také, že Česko má nejhustší síť územních pracovišť finanční správy ze sousedních zemí. Česko má 20,5 pracoviště na milion obyvatel, třeba Polsko jich má 12.
Rušené pobočky finančních úřadů
Návrh teď čeká připomínkové řízení, po projednání v Legislativní radě vlády by vyhlášku vydalo ministerstvo financí. Šéf resortu Andrej Babiš (ANO) ale už dřív rušení úřadů podpořil. V Senátu prohlásil, že se rušení úřadu občanů nedotkne: v době, kdy lidé na rušené úřady chodili, bude na těchto místech operativně zajištěna služba.
Ministr financí prý nehodlá ani propouštět úředníky, chce je naopak soustředit jinde. Na 3. září si pak na ministerstvo pozval starosty, kde s nimi chce o rušení úřadů jednat.
Finanční správa momentálně po celém Česku provozuje 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho jich je 98 takzvaných řídicích a dalších 103 je těmito pracovišti řízeno.