Ústavní soud vyhověl stížnosti romských manželů Krištových. Ti podali před časem žalobu na město Kladno a stát kvůli diskriminaci při přidělování bytů. Magistrát je totiž umístil do vyloučené lokality poté, co museli kvůli havarijnímu stavu opustit svůj původní dům. Předchozí soudy nižší instance nevyhověly jejich žalobě v plném rozsahu. Tou se musí nyní znovu zabývat Vrchní soud v Praze.
Ústavní soud se zastal romského páru. Kladno jej poslalo bydlet do ghetta
Spor kvůli přidělování bytu romské rodině (zdroj: ČT24)
„Celá věc se vrátí k vrchnímu soudu, tím pádem mají šanci dostat odškodnění, mají šanci na nové spravedlivé projednání věci,“ komentoval rozhodnutí Marcel Glasa ze sdružení IQ Roma Servis. Vrchní soud v Praze totiž musí na základně rozhodnutí ÚS lépe vysvětlit, jakému diskriminačnímu a segregačnímu jednání byli Romové vystaveni, a jaké skupiny lidí se týkalo. „Rozsudek krajského soudu je vnitřně rozporný,“ vysvětlil soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.
Vrchní soud přitom potvrdil verdikt krajského. Ten rozhodl přiznat žalobcům omluvu a 40 tisíc korun od města Kladna za to, že nikdo neřešil špatný stav jejich bydlení. Ve zbytku ale jejich žalobu zamítl. Tu podal romský pár nejen na Kladno, ale i stát za to, že je magistrát poslal žít do ghetta kvůli tomu, že jsou Romové.
Ústavní soudci ale zamítli tvrzení, že šlo o plánovité a úmyslné diskriminační jednání. Justice by se ale podle nich měla zabývat i případnou nepřímou diskriminaci, která sice nevyplývá přímo z právních předpisů, ale projevuje se v praxi.
V žalobě na ochranu osobnosti romský pár také požadoval, aby Kladno změnilo pravidla pro přidělování bytů a nabídlo jim nájemní bydlení mimo sociálně vyloučené lokality. Výsledek sporu je podle Fenyka otevřený. „Ústavní soud řešil pouze kvalitu rozhodnutí, nikoliv to, jestli šlo o diskriminaci, anebo nešlo. To bude věcí soudů, aby se znovu zabývaly touto otázkou,“ dodal soudce zpravodaj.
Po ztrátě zaměstnání a i domova žili mezi neplatiči
Andrej Krišta pracoval na šachtě osmnáct let. Pak ale prodělal infarkt a o místo přišel. Zanedlouho nato se jejich dům začal propadat a úředníci magistrátu je poslali bydlet do budovy právě vzniklého takzvaného Masokombinátu. Objekt dříve sloužil jako ubytovna pro zaměstnance jatek. Druhou možností byla prý ulice.
Do Masokombinátu kladenský magistrát umisťoval především neplatiče. Krištovi mezi ně ale nepatřili. Účty platili. Přesto museli několik let bydlet v paneláku, který stojí asi dva kilometry za Kladnem v polích a je od města oddělený lesem. Doprava tam jezdila šestkrát denně, do nejbližšího obchodu to měli přes dva kilometry. Právě kvůli špatné dostupnosti vzdaly dvě jeho děti učení. Těch má Andrej dohromady sedm. V bývalé ubytovně žil s rodinou v bytě o velikosti 3+1.
Kvůli odloučení a vyššímu nájmu se zadlužili
Přestože se do bývalé ubytovny stěhovali nezadlužení, kvůli vyššímu nájmu a nedoplatkům za energie, nejen kvůli topení přímotopy, se situace změnila. Jenom za stočné měli platit 16 tisíc korun. Navíc se podle svých slov ocitli ve společenské izolaci. Získali totiž status – ti z Masokombinátu, kterého se nemohli zbavit. Navíc kvůli osamocenosti budovy přicházeli do styku pouze s lidmi z vyloučené lokality.
Masokombinát, kde Krištovi společně s několika dalšími rodinami bydleli, už neexistuje. Manželé Helena a Andrej Krištovi ale podali na Kladno i na stát první žalobu na ochranu osobnosti za to, že museli žít v ghettu. Chtěli po městu omluvu, že je coby Romy poslalo bydlet do takzvané vyloučené lokality. Požadovali také byt v jiné lokalitě a milionové odškodnění. Podle manželů se totiž z původního domu, který byl v havarijním stavu, do Masokombinátu přestěhovaly jen dvě romské rodiny.