Selže-li ochrana hranic EU, posílíme ty naše, shodli se Zeman, Štěch a Hamáček

Česko by mělo udělat maximum pro to, aby Evropská unie dokázala zabezpečit své vnější hranice. Pokud ale selže, musí se stát postarat o co nejlepší zabezpečeních svých hranic. Při schůzce v Lánech se na tom shodli tři nejvyšší ústavní činitelé – prezident s předsedy obou parlamentních komor. Hovořili také o návrhu na jmenování nového ústavního soudce, chystané prezidentově cestě do Číny a také kritizovali měnové intervence České národní banky.

Prezident Miloš Zeman se v posledních týdnech opakovaně ostře vyjadřoval o migrantech, kteří míří do Evropy. V červenci uvedl, že pokud bude Česko přijímat uprchlíky ze Sýrie, měli by to být křesťané s tím, že „uprchlíci z kulturně zcela odlišného prostředí by nebyli ve šťastné situaci“. Ještě tvrdší slova volil na adresu uprchlíků později v rozhovoru pro deník Blesk.

Kdyby selhala Evropská unie, tak se obávám, že nám žádná opatření už pak nepomůžou.
Jindřich Šídlo
komentátor Hospodářských novin

Předsedové parlamentních komor byli před schůzkou opatrnější, šéf sněmovny Jan Hamáček zdůraznil, že nelze „zavírat oči před fenoménem, který tady je“. Na schůzce potom vznikla společná vize podpory Evropské unie v zabezpečení vnějších hranic, ale i plány na zabezpečení hranic samotného Česka. „Jediným možným dlouhodobým řešením je posílení vnější ochrany hranic Evropské unie, posílení mise Frontex a současně také je potřeba být připraven na to, kdyby tato opatření nevedla ke kýženým výsledkům,“ shrnul Jan Hamáček.

Podle předsedy Senátu Milana Štěcha by mělo Česko na podporu Unie a jejích hranic vyčlenit peníze, případně i vojáky. „Abychom zadrželi běžence na africkém kontinentu, v arabském světě,“ poznamenal. „Pokud tato cesta v Evropské unii nepůjde, nezbude nic jiného než posílit výrazně ochranu naší hranice: formou mimořádných cvičení armády, případně větší mobilizací záložních sil, abychom hranice v nejhorším případě ochránili,“ dodal předseda horní komory, který je podle ústavního pořádku druhým nejvýznamnějším činitelem v zemi.

Politolog z Vysoké školy finanční a správní Aleš Balcar ale vidí za vizí z Lán spíše snahu o laciné získání politických bodů. „Ochrana hranic je v tuto chvíli spíše záležitostí rétoriky. Pokud jde o veřejné mínění, je tady strach z uprchlické vlny, ale když se podíváme na čísla, nic takového nám teď nehrozí," upozornil.

„Potřebujeme evropskou diskusi s naším vkladem a našimi zkušenostmi. Přeci jsme zažili v roce 2000 velkou vlnu, bylo tady 35 tisíc nebo kolik imigrantů a zvládli jsme to. I tahle naše malá země je schopná něco k tomu říct, ale potřebujeme razantního politika v Bruselu, který to řekne,“ reagoval místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

Ukončete intervence, zaznělo z Lán

Mně to trochu vadí, protože rozhodující je Česká národní banka. Není to na nás politicích. Můžeme to okomentovat, ale neměli bychom vysílat rady a dramaticky kritizovat.
Přemysl Sobotka
místopředseda Senátu

Předsedové parlamentu nehovořili s prezidentem republiky pouze o migrační krizi. Probírali i vnitropolitická a ekonomická témata. Vedle rozpočtu či připravovaných zákonů hovořili také o devizových intervencích České národní banky. Miloš Zeman je již dříve kritizoval, stejně se již před schůzkou vyjádřil Milan Štěch, podle kterého jsou intervence škodlivé. Jestliže vývozcům krátkodobě pomáhají, o to tvrdší náraz je čeká, až režim intervencí skončí, varoval předseda Senátu.

Z Lán potom na pražské Příkopy zazněl  jednoznačný vzkaz tlumočený Milanem Štěchem: „Vyzýváme bankovní radu, aby v intervencích zmírnila tempo a nelpěla na 27korunové hranici.“ Banka na výzvu reagovala zdrženlivě. „Standardně nekomentujeme výroky politiků, stejně tak jako nemůžeme přijímat jejich pokyny,“ uvedl mluvčí banky Tomáš Zimmermann.

  • Nominace Jaromíra Jirsy na ústavního soudce: Milan Štěch sice předem avizoval, že zatím nemá žádné informace, zda senátoři prezidentův návrh přijmou, hovořili ale o možném termínu jeho projednání. „Pokud ho schválí organizační výbor, tak by to mělo být 23. září,“ řekl předseda Senátu.
  • Zemanova cesta do Pekingu: Zatímco za jarní cestu do Moskvy sklidil prezident Zeman kritiku od vlády i části opozice, jeho chystaná cesta na oslavy konce války do Pekingu má větší podporu – i od předsedů komor parlamentu. „V tomto má prezident naši podporu. Není možné srovnávat to s cestou do Moskvy,“ zdůraznil Milan Štěch.

Po půl roce opět sami

Jak připomněl Milan Štěch, společné schůzky předsedů parlamentních komor a prezidenta republiky probíhají zhruba dva roky. „My jsme se před dvěma roky domluvili s panem prezidentem, že se budeme setkávat v této trojce, budeme probírat záležitosti týkající se jak práce prezidenta republiky, tak činnosti obou komor. Témata nejsou nikým stanovena. Každý do diskuse dáme to, co považujeme za potřebné,“ shrnul.

S prázdninovým termínem lánského setkání s předsedy parlamentních komor přišel podle šéfa sněmovny Jana Hamáčka prezident Miloš Zeman. „Shodli jsme se, že by bylo dobré zase se sejít v úzkém formátu ve třech,“ poznamenal Hamáček. Po loňských rozporech o zahraničněpolitickém směřování České republiky, které vypukly mezi vládou a prezidentem, se totiž začali společných schůzek účastnit také vybraní členové vlády – premiér a ministři zahraničí a obrany. Ti tentokrát chyběli, vrátila se tedy původní podoba schůzky.

Politolog Aleš Balcar vidí za opětovným zúžením skupiny, která se sešla, i prezidentovu snahu získat politický vliv v nadcházejícím boji s vládou. Ta se totiž chystá omezit prezidentské pravomoci, což se sice Miloše Zemana zatím nedotkne, ale mohlo by v případě, že by za dva a půl roku znovu kandidoval a funkci obhájil. „Prezident musí hledat spojence mimo vládu a těmito spojenci jsou představitelé sněmoven,“ naznačil Aleš Balcar. Na předsedy komor parlamentu podle něj líčí hlava státu proto, že patří k nejbližším spojencům premiéra Bohuslava Sobotky.