Ústavní soud odmítl stížnost Jany Nečasové (dříve Nagyové) na trestní stíhání a vazbu v kauze údajného podplácení exposlanců ODS, potvrdil generální sekretář Ústavního soudu Ivo Pospíšil. Nečasová stížnost podala přede dvěma roky. Tvrdila, že úřady porušily její práva tím, že o případu rozhodovalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a soudy v Ostravě. Nejvyšší instance to odmítla jako neopodstatněné.
Ústavní soud zamítl stížnost Nečasové na stíhání a vazbu
Současná manželka expremiéra Petra Nečase (ODS) si stěžovala na to, že o jejím obvinění z podplácení a zneužití pravomoci rozhodovaly místně nepříslušné státní zastupitelství a soudy. "Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížností napadených rozhodnutí, dospěl k závěru, že stížnost je zjevně neopodstatněná," uvedl soudní senát.
Nečasová napadala rozhodnutí olomouckého vrchního státního zastupitelství, které ji začalo stíhat za podplácení tří někdejších poslanců za ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksy a Marka Šnajdra. Na podzim roku 2012 se vzdali poslaneckého mandátu, a navzdory svým námitkám tak umožnili schválení vládního daňového balíčku, se kterým Nečasova vláda spojila žádost o vyslovení důvěry.
Žalobci bývalé poslance vinili, že se mandátů vzdali za příslib lukrativních míst ve státních firmách. Podle policie premiéra k přislíbení takzvaných trafik navedla Nečasová spolu s někdejším náměstkem ministra zemědělství Romanem Bočkem. Stíhání exposlanců zrušil v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou indemnitu. Letos v dubnu se stát Šnajdrovi, Fuksovi i Tluchořovi za stíhání a vazbu veřejně omluvil. Všichni tři dostanou statisícové odškodné.
Nečasová si také stěžovala na soud, který ji v červnu 2013 poslal do vazby. "Stěžovatelka založila svoji ústavní stížnost na nesouhlasu s příslušností státního zastupitelství, respektive soudů, které v její věci o vazbě rozhodovaly," uvedl soud.