Brno – Jednu část Zákona o státní službě Ústavní soud zrušil, zbytek ale nechal v platnosti. Zrušení celé významné normy nebo některých jejích částí navrhl loni v listopadu prezident Miloš Zeman. O zákonu rozhodovalo celé patnáctičlenné plénum Ústavního soudu. Soudci zrušili pouze jednu větu z části zákona, která určuje, jak vláda každoročně stanoví například počet služebních míst nebo objem prostředků na platy.
Ústavní soudci služební zákon zachovali, zrušili jednu větu
Ústavní soud zasáhl pouze do části zákona, která se týká systemizace. Na základě tohoto paragrafu (§ 17) se stanoví pro každý úřad například počet služebních míst nebo objem prostředků na platy státních zaměstnanců. Návrh systemizace vypracovává ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí, následně systemizaci schvaluje vláda na následující kalendářní rok.
Soudci z normy vypustili jednu větu, která umožňuje vedoucím sedmi ústředních orgánů státní správy oponovat vládě, pokud v nich bude chtít snížit počet pracovních míst, popřípadě náklady na mzdy. Podle současného znění zákona by vláda potřebovala souhlas každého představitele z těchto sedmi ústředních státních orgánů. K těmto klíčovým institucím státu patří například antimonopolní úřad nebo Český energetický úřad.
§ 17 Systemizace
(3) Systemizaci schvaluje vláda na následující kalendářní rok. Návrh systemizace předkládá vládě ministr vnitra. Vláda je oprávněna upravit v souvislosti se schvalováním systemizace organizační strukturu služebního úřadu. Jde-li o systemizaci Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, nemůže vláda bez souhlasu toho, kdo je v jejich čele, snížit počet služebních míst podle odstavce 1 písm. a) a b) a objem prostředků na platy podle odstavce 1 písm. c) oproti systemizaci pro předchozí kalendářní rok.
Prezident navrhoval zrušení celé normy
Podle prezidenta schvalovací proces služebního zákona odporoval ústavním principům. Problém spatřuje také ve dvou desítkách různě rozsáhlých pasážích zákona. Zemanův návrh má šest stran textu, oproti jiným podáním, jež směřují proti právním předpisům, tak byl relativně stručný.
V úvodu se věnuje schvalovací proceduře. Sněmovna se totiž původně začala zabývat novelou starého služebního zákona z roku 2002, který nikdy nebyl plně účinný. Prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu však původně projednávanou novelu podle Zemana nahradil v podstatě zcela nový návrh zákona o státní službě, což je podle prezidenta v rozporu s ústavou i s jednacím řádem sněmovny.
GALERIE
videogallery_545541
Značnou část svých výhrad věnoval Zeman takzvaným politickým náměstkům ministrů. Ti by mohli být na každém resortu až dva. Podle prezidenta tak posty obsadí zbyteční lidé s vysokými platy, které navíc vybírá pouze ministr a neprochází výběrovým řízením, jak je tomu u náměstků odborných. Prezidentovi vadila i podle něj široká kompetence vlády vydávat nařízení související se služebním zákonem.
§ 173 Náměstek člena vlády
(1) Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády, s výjimkou věcí, které vyhrazuje členovi vlády zákon. Zejména je oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu.
(2) Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního
úřadu stupněm řízení; člen vlády může mít nejvýše 2 takové náměstky.
(3) Náměstek člena vlády je v pracovním poměru ke státu a jmenuje a odvolává jej
příslušný člen vlády; náměstek člena vlády, který není pověřen řízením ministerstva, je
zařazen v Úřadu vlády.
Zeman nález respektuje, Sobotka chválí
Prezident Miloš Zeman reagoval ústy svého mluvčího s tím, že rozhodnutí soudu respektuje. Naopak premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) postoj ústavních soudců přivítal. „Vítám dnešní rozhodnutí Ústavního soudu, je logické a odpovědné. Důležitá reforma, která zajistí nestrannost a větší kvalitu státní správy, může pokračovat. Vypuštění věty, která se týká systemizace některých úřadů, respektuji jako ústavně odůvodnitelné. Zrušení této věty myslím nezpůsobí při aplikaci zákona žádné vážnější problémy,“ komentoval Sobotka.
Zdrženlivý přístup Ústavního soudu kladně hodnotí i šéf opoziční ODS Petr Fiala. „Oceňuji zdrženlivost Ústavního soudu v rozhodování o případném zrušení služebního zákona či jeho části. Prezident Zeman by měl raději svůj čas věnovat důležitějším činnostem než boji s Poslaneckou sněmovnou,“ komentoval Fiala. „Byl to zcela zbytečný podnět prezidenta republiky, který zdržel Ústavní soud od rozhodování o důležitějších podáních, například občanů, kteří se přes všechny stupně soudů nedomohli svých práv,“ dodal člen ústavně-právního výboru za TOP 09 a Starosty Martin Plíšek.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) na Twitteru uvedl, že rozhodnutí soudu znamená ocenění práce „jeho spolupracovníků“ na služebním zákonu, za což jim poděkoval. „Jediná změna ještě více posiluje roli vlády,“ dodal.
Zástupci úřadů, kterých se týkala jediná zrušená část normy, rozhodnutí Ústavního soudu respektují. „Považuji jej nicméně za nešťastné, neboť předmětným ustanovením služebního zákona měla být zajištěna nezávislost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která je zásadním předpokladem jeho práce a požaduje ji i Evropská unie,“ uvedl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj.
Zákon vyvolal spor mezi vládou a Zemanem
Služební zákon je účinný po letech příprav a sporů od letošního 1. ledna. Jeho cílem bylo odpolitizovat státní správu a dát úředníkům jistotu, že po každých volbách s nástupem nové vládnoucí garnitury nenastane kompletní obměna vedení úřadů. Do služebního poměru tak minulý týden přešlo 68 tisíc státních zaměstnanců. Přineslo jim to některé nové povinnosti, ale také pracovní jistoty. Ve funkci už pracuje i takzvaný superúředník Josef Postránecký, oficiálně se jeho funkce nazývá náměstek pro státní službu.
Služební zákon také znamenal zatím největší spor Sobotkovy vlády a prezidenta Zemana. Miloš Zeman byl se zákonem nespokojen a svým vetem ho vrátil zpět do sněmovny. Poslanci ale prezidentovu stopku přehlasovali. Schválením služebního zákona paradoxně Miloš Zeman podmínil jmenování Sobotkovy vlády.
Vydáno pod