Česko má propracovanější protipovodňová opatření, neboť s tzv. velkou vodou má za posledních 25 let více zkušeností. Naproti tomu preventivní opatření proti suchu v tuzemsku chybí, a je proto nezbytné podobnou legislativu nastolit i tomto případě. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli zástupce náměstka ministra zemědělství pro vodní hospodářství Pavel Punčochář a hydrogeolog Zbyněk Hrkal. Reagovali tak na koncepci, kterou ve středu schválila vláda. Ta by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou v Česku. Podobný názor má i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Česká legislativa počítá s povodněmi, se suchem už méně
V posledních 25 letech byly podle Punčocháře v Česku mnohem častější povodně, takže agenda, která souvisí s přípravou opatření na snížení negativních důsledků těchto extrémů je u povodní propracovanější. "Sucho nás navštívilo v těch posledních letech potřetí - v roce 2003, 2014 a letos. Zdá se, že letošní sucho je mnohem delší než ty předchozí, čili vzbuzuje oprávněný tlak na to, aby obdobná legislativa jako platí pro prevenci povodní, byla také nastolena na prevenci před negativními důsledky sucha," uvedl.
Podle Hrkala je sucho zcela přirozený jev. "Sucho tady bylo, bude, a jestliže se s ním chceme nějakým způsobem vypořádat, tak bychom se na něj měli snažit včas adaptovat," dodal vedoucí hydrogeolog oddělení ochrany podzemních vod z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Podle něj na celém světě najdeme celou řadu regionů, které mají vody výrazně méně než Česko, a i přesto jsou schopny se s tím vypořádat. Jako příklad uvádí Izrael, který oproti nám disponuje pouze asi jen třetinu vody.
- Hydrogeolog Zbyněk Hrkal: "Na zemi je vody neustále stejně. Voda nám nikdy nedojde, protože vody máme na planetě pořád stejně. Jenže příroda byla nespravedlivá a někomu jí dává více, někomu dává méně. V současné době nám neprší méně, prší neustále stejně, ale problém spočívá v tom, že nám prší nevhodným způsobem a v hloupou dobu."
Události, komentáře k vládnímu krizovému plánu proti suchu (zdroj: ČT24)
Podle vládou schválené koncepce by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady, počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) však bude zároveň nutné vypracovat podrobné plány, který by měly být hotovy až v letech 2016 nebo 2017. Mezi dlouhodobými úkoly je například předpověď spotřeby vody v Česku v příštích 20 letech.
- Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL): "Chceme definovat, které katastry budou přímo zasažené suchem, jakým způsobem tam třeba pro zemědělce přivedeme vodu na zavlažování. Nebo se chceme zabývat tím, jestli bychom neměli daleko lépe využívat například dešťovou vodu, mít nějaké absorpční kapacity, které pak umožní zavlažování zahrad, napouštění bazénů.
Brabec: Na povodně jsme připraveni, na sucho nikoliv
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) dokument také počítá se zásadní změnou vodního zákona, která by pokládala sucho za stejnou katastrofu, jako jsou povodně. "Česká republika je připravena na povodně, ale není připravena na sucho, které by bylo katastrofické," řekl již dříve. Jedním z opatření by mělo být i zvýšení ceny za odběr podzemní vody, která je v Česku nyní levnější než povrchová.
Ministerstva zemědělství a životního prostředí by měla také připravit webový portál, kde by informace o stavu sucha a zásobách vody uváděla. Ministerstvo školství by mělo pomoci se vzděláním a osvětou dětí i veřejnosti o šetření a nakládání s vodou. Materiál zahrnuje také potřebu obnovení letecké hasičské služby, která by kontrolovala lesní požáry. Jurečka už údajně jedná s ministerstvy vnitra a obrany, zdali by službu zajistila například v rámci výcviku pilotů.
Ministerstvo vnitra ale podle vládního dokumentu chce, aby službu zajistilo ministerstvo zemědělství. Jurečkův rezort bude také zvažovat možnost rekonstrukcí a odstranění sedimentů z přehrad, aby se zvýšily jejich retenční schopnosti, budovat by se měly také nové malé nádrže, které by vodu zadržely. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se měly stavět hlavně mokřady a rybníky.