Praha – Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) Evropská unie pravděpodobně nezmírní ani nezpřísní sankce vůči Rusku, nejpravděpodobnější varianta je prodloužení stávajících sankcí do konce letošního roku. Zaorálek to prohlásil v Otázkách Václava Moravce. Podle něj ale bude záležet zejména na aktuálním vývoji na východě Ukrajiny. CNN v sobotu uvedla, že USA i EU dokončují přípravu dalších sankcí.
Sankce vůči Rusku se podle Zaorálka nejspíš nezpřísní
Podle Zaorálka bude mít Evropská rada na červnovém zasedání v zásadě tři možnosti. Buď se ukáže, že všechny strany konfliktu na Ukrajině dodržují minské dohody, a bude možné směřovat k postupnému odbourávání sankcí, nebo bude zřejmé, že pokrok není jednoznačný, a situace se bude dále sledovat. Třetí možností je pak další zesílení sankcí v případě, že dojde k novým střetům.
Jako příklad Zaorálek uvedl nedávné zapojení asi 20 tanků a až tisíce vojáků do bojů na východě Ukrajiny. Pokud by se něco takového opakovalo, byl by to důvod k přikročení k dalšímu kroku sankcí, míní. „Na základě dosavadních debat za nejpravděpodobnější verzi pokládám to, že budou (sankce) prodlouženy do konce roku,“ uvedl.
Místopředseda ODS a poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil v OVM uvedl, že pokud bude pokračovat porušování minských dohod, které zatím dodržovány nejsou, tak jsou na řadě další sankce. „Český národní zájem přece je, aby se nerozšiřovala sféra ruského vlivu směrem na západ, tedy směrem k nám,“ podotkl.
Následky bojů na Ukrajině
Podle CNN dokončují USA i EU přípravu dalších sankcí
Právě o dalších sankcích psala v sobotu stanice CNN. USA i Evropská unie prý dokončují jejich přípravu – nové sankce by se prý uplatnily v případě, pokud Moskva povede další vojenské akce na Ukrajině. CNN se odvolává na americké vládní představitele i evropské diplomaty – tyto zdroje však zároveň zdůrazňují, že o zavedení dalších sankcí dosud nebylo rozhodnuto.
Připravené nové sankce zahrnují především bojkot dalších osob a firem a větší tlak na sektor financí, energetiky a obrany Ruska.
USA i EU podmiňují odvolání dosavadních sankcí uplatněním mírové dohody, kterou v únoru v Bělorusku uzavřelo Rusko s představiteli Ukrajiny, Francie a Německa. Dohodu však několikrát narušily nové boje, z nichž Západ viní především Rusko a proruské separatisty na východě Ukrajiny.
Také země skupiny vyspělých ekonomik G7 daly v pondělí na závěr summitu v Bavorsku najevo, že jsou připraveny zpřísnit dosavadní protiruské sankce, pokud to bude kvůli situaci na Ukrajině nutné. Americký prezident Barack Obama tam řekl, že protiruské sankce je třeba zachovat a v případě potřeby ještě zesílit, protože podle něj ruské síly stále působí na východní Ukrajině.