Opozice s vyslovením nedůvěry Sobotkově vládě neuspěla

Praha – Pouze 47 poslanců z potřebných 101 podpořilo návrh na vyslovení nedůvěry vládě Bohuslava Sobotky. Proti návrhu bylo 105 poslanců. Přestože bylo zřejmé, že opozice nemůže uspět, splnilo jednání podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska svůj účel. „Každý objektivní posluchač si mohl na vlastní uši ověřit, že ministr financí se svými nejbližšími několikrát lhal,“ řekl Kalousek po hlasování. „Už dávno jsem neslyšel tolik lží o mé osobě a o mých tak zvaných střetech zájmů,“ reagoval po hlasování ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Část opozice nechala svolat mimořádnou schůzi kvůli neúspěchu poslaneckého návrhu o zrušení podpory biopaliv. Podle opozice šla koalice na ruku vicepremiérovi a majiteli Agrofertu Andreji Babišovi. Koaliční poslance však opozice nepřesvědčila stejně jako poslance KSČM a dvojici poslanců, kteří vystoupili z hnutí Úsvit – ti se zdrželi resp. před hlasováním opustili sál.

Většina poslanců se vyslovila proti návrhu na vyslovení nedůvěry vládě, a tedy pro její pokračování. Koalice přitom nebyla v plné síle, mezi omluvenými byl i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Pro pád vlády se ale po celoodpoledním jednání vyslovila pouze část opozice – TOP 09, ODS a Úsvit, přitom i z jejich řad byli někteří poslanci omluveni. Komunisté (32 přítomných poslanců) se hlasování zdrželi a poslanci, kteří vystoupili z Úsvitu, opustili jednací sál. Celkem na důležité schůzi chybělo šestnáct poslanců – ať už kvůli odchodu ze sálu nebo z jiných důvodů.

Jak poslanci hlasovali

  • pro návrh: 47
  • proti návrhu: 105
  • zdrželo se: 32

První reakce po hlasování

  • Miroslav Kalousek: „Bylo zřejmé, že to nemůže skončit 101 hlasy pro nedůvěru vládě, ale splnilo to svůj účel. Každý objektivní posluchač si mohl na vlastní uši ověřit, že ministr financí se svými nejbližšími několikrát lhal dopouští se jednoznačného obohacování na úkor veřejných rozpočtů ve prospěch Agrofertu. Bylo na každém poslanci, jestli za tento Babišův korupční režim chce nebo nechce převzít osobní odpovědnost.“ 
  • Bohuslav Sobotka: „Od samého počátku bylo jasné, že opozice nemá hlasy na to, aby vládě vyjádřila nedůvěru. Ukázalo se také, že koalice postupuje na půdě Poslanecké sněmovny jednotně – všichni přítomní koaliční poslanci hlasovali proti návrhu. Pro vládu je to signál k tomu, abychom pokračovali v plnění vládního programového prohlášení.“ 
  • Andrej Babiš: „Už dávno jsem neslyšel tolik lží o mé osobě a o mých tak zvaných střetech zájmů, a jsem rád, že byla schůze svolána, abych se k tomu mohl vyjádřit. Je vidět, že je opozice zoufalá a vymýšlí stále nové lži – nemá jiný program než Antibabiš. Ta schůze byla pro mě akorát ztracený den a jsem rád, že to máme za sebou.“
  • Pavel Bělobrádek: „Já mohu jen dodat, že poslanci naší vládě vyjádřili důvěru, takže jsme povzbuzeni k další práci.“ 

Hlasování o vyslovení nedůvěry se uskutečnilo téměř rok a půl od nástupu koaliční vlády ČSSD, ANO a lidovců a šlo tak o vůbec první pokus opozice v tomto volebním období kabinet svrhnout. Jako důvod pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě opozice označila „naprosto bezprecedentní konflikt zájmů ministra financí, jeho obohacování se na úkor veřejných prostředků a neschopnost vlády a především předsedy vlády s tím něco dělat.“ 

  • Aby vláda ztratila důvěru sněmovny, muselo by pro opoziční návrh zvednout ruku nejméně 101 z celkových 200 poslanců; koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL má ale v dolní komoře poměrně pohodlnou většinu 111 hlasů.

Rozprava skončila po sedmi hodinách, bouřila spíše zpočátku

Rozprava před hlasováním trvala sedm hodin. Větší zastoupení v ní měla opozice. Poslanci stran, které hlasování vyvolaly (TOP 09, ODS, Úsvit) hovořili především o střetu zájmů Andreje Babiše – vicepremiéra, ministra financí a majitele Agrofertu. Miroslav Kalousek (TOP 09) řekl, že Babiš „bude mít nepřiměřený zisk podle zákona, který si sám napsal“. Andrej Babiš vystoupil na svoji obranu, když odmítl, že by mu ze státní podpory něco zbývalo, poukázal, že jsou biopaliva díky státní podpoře levnější než běžná paliva. „Já mám střet zájmů, ale nikdy jsem ho nezneužil. (…) Plním svůj program: Nelžu, nekradu a dělám pro lidi. Nikdy v životě jsem tolik nepracoval jako dnes.“ Naopak ostře kritizoval Kalouska i celé minulé pravicové vlády (více o rozpravě čtěte zde).

Poslanci opoziční KSČM potom kritizovali především některé ekonomické kroky vlády, Tomio Okamura hovořil o uprchlické krizi. Zahraniční politika vlády ale přišla na přetřes i z dalších hledisek. Komunističtí poslanci hovořili o servilnosti ke Spojeným státům, pravicová opozice naopak kritizovala postoj vlády v ukrajinské krizi.

Dohra příběhu o biopalivech

Mimořádnou schůzi k vyslovení nedůvěry iniciovala opozice kvůli hlasování o podpoře biopaliv z minulého týdne, kdy vládní hnutí ANO navzdory svým dřívějším prohlášením nepodpořilo ukončení jejich daňového zvýhodnění. Opozice tvrdí, že vláda tak jde na ruku vicepremiérovi a ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO), jehož skupina Agrofert se na výrobě biopaliv rovněž podílí (více zde).

Debatu o biopalivech provázely ve sněmovně ostré slovní přestřelky mezi ministrem financí Andrejem Babišem a jeho předchůdcem Miroslavem Kalouskem (TOP 09), který viní Babiše ze střetu zájmů. „Na vlastní oči a uši jste se mohli přesvědčit, jak se koalice, zejména hnutí ANO, sama usvědčila ze lži, podvodu a korupce,“ pronesl Kalousek s tím, že na daňové podpoře vydělá Agrofert pět miliard korun.

Vicepremiér to odmítá. „Výrobce nedostává žádnou dotaci, dostávají to přepravci, dostávají to občané, kteří tankují na čerpacích stanicích. Je to absurdní debata a znovu opakuji, že jako výrobce biopaliv nemám žádnou dotaci. Ani korunu, nula,“ argumentoval Babiš. Paradoxní na celé situaci je, že to byl právě Kalousek, který v roce 2009 daňové zvýhodnění na biopaliva prosadil (více zde).

Andrej Babiš (ANO) ve sněmovně
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Na střet zájmů Andreje Babiše upozorňují také občanští demokraté. „Premiér Sobotka s tím evidentně nic nedělá. Na sjezdu ČSSD byl za hrdinu a říkal, jak je nepřípustná koncentrace politické, ekonomické a mediální moci v rukou jedné osoby, vyzýval Andreje Babiše, aby se rozhodl, jestli bude podnikatelem, nebo politikem. Ale to jsou jenom slova a činy žádné,“ myslí si šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Hlasování o nedůvěře vyvolaly opoziční strany v minulosti opakovaně. Nejčastěji – celkem pětkrát – musela pokusu o svržení čelit koaliční vláda Mirka Topolánka ve složení ODS, lidovci a Strana zelených. Hlasování o nedůvěře se ale nevyhnula ani další pravicová vláda pod vedením Petra Nečase (skládala se z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, které později nahradila strana LIDEM).

Levicové strany byly ve své snaze svrhnout vládu úspěšné jen jednou, a to když dolní komora uprostřed českého předsednictví v Radě EU vyjádřila 24. března 2009 nedůvěru kabinetu Mirka Topolánka. Pravicovou vládu tehdy nahradila úřednická sestava v čele s Janem Fischerem.