Praha - Prezident Miloš Zeman věří, že sankce proti Rusku by mohly přestat platit do konce letošního roku. „Pan prezident, který je vždy optimistou, prohlásil, že sankce, které škodí řadě našich podniků, by mohly být do konce roku zrušeny,“ řekl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že prezident je o ukončení sankcí přesvědčen na základě ujištění ruského prezidenta Vladimira Putina, že Rusko nehodlá zasahovat na východě Ukrajiny.
Ovčáček: Kerry se hrbil před Putinem o pět centimetrů víc než Zeman
Zeman si za svá vyjádření při schůzce s Putinem vysloužil doma kritiku například od místopředsedy opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska, podle něhož se český prezident před ruským hrbil. „Nezbývá než podotknout, že nadmořská výška pana prezidenta je 187 centimetrů, zatímco Johna Kerryho 193 centimetrů. Americký ministr zahraničí se tak hrbil o pět centimetrů více,“ glosoval to dnes Ovčáček.
„Cesta pana prezidenta do Moskvy měla tři cíle, které pan prezident splnil,“ sdělil Ovčáček s tím, že prvním cílem bylo uctění památky sovětských občanů, kteří zahynuli za druhé světové války. „Je třeba si připomínat slova amerického ministra obrany George Marshalla, který prohlásil, že nebýt Sovětského svazu, byla by válka prohraná. V takovém případě bychom zde nebyli, protože slovanské národy byly určeny k vyhubení,“ připomněl Ovčáček.
Druhým cílem prezidentovy cesty bylo diskutovat aktuální situaci na Ukrajině. „Prezident Putin během debaty ujistil, že Rusko chce dodržovat Minské dohody a nehodlá podniknout invazi na východní Ukrajinu,“ uvedl Ovčáček s tím, že na základě toho prezident Zeman předpokládá, že sankce proti Rusku by mohly přestat platit do konce roku. Obdobně se prý vyjádřil i americký ministr zahraničních věcí John Kerry. Kerry však na jednání v Soči se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem zdůraznil, že USA a EU začnou protiruské sankce rušit, až bude dodržováno příměří na východní Ukrajině.
Ovčáček: Zeman doufá ve zrušení protiruských sankcí do konce roku (zdroj: ČT24)
Třetím cílem byla otázka zablokovaných českých pohledávek v Rusku. „Zablokované pohledávky je třeba odblokovat, protože jinak by je museli zaplatit všichni daňoví poplatníci,“ vysvětlil Ovčáček s tím, že prezident Putin přislíbil, že v případě elektrárny Paliarnaja zasáhne.
S Putinem mluvil také o nesplacených pohledávkách českých podniků v Rusku nebo o svém návrhu na vytvoření mezinárodních protiteroristických sil, které by měly bojovat především proti islámským radikálům. „Prezident Putin vyslovil tomuto návrhu podporu,“ uvedl Ovčáček. Zeman podle něj bude o tomto návrhu mluvit také v září na Valném shromáždění OSN v New Yorku.
Zeman dál odmítá tři profesory, schůzka s rektory to asi nezmění
Prezident Miloš Zeman nadále nehodlá jmenovat tři kandidáty na profesory, kterým vyčítá problémy z minulosti. Nic na tom podle všeho nezmění ani schůzka, na níž se 28. května sejde s ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD) a rektory dvou vysokých škol, na nichž odmítnutí adepti působí. Prezident jim pouze sdělí důvody, proč navzdory protestům akademické obce nemíní jmenovat Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera navrženého Vysokou školou ekonomickou (VŠE) profesory. Ovčáček nepředpokládá, že by Zeman svůj odmítavý postoj po schůzce s rektory a ministrem změnil. „Pan prezident své důvody sdělil zcela jasně. S těmito důvody seznámí účastníky schůzky,“ uvedl mluvčí.
Postoj Hradu vyvolal bouřlivé reakce ze strany akademické obce, která rozhodnutí prezidenta označila za nepřijatelný zásah do akademických svobod. Kvůli tomu byli rektoři připraveni bojkotovat slavnostní předávání jmenovacích dekretů naplánované na 7. května. Vzhledem k tomu, že se množily i omluvy nových profesorů, byl ceremoniál odložen na červen.
Ovčáček uvedl, že podobná situace není výjimečná - v listopadu 1998 tehdejší komise vyřadila ze seznamu navržených kandidátů na profesuru jednoho člověka a následná ústavní stížnost neuspěla. V lednu 2002 zase prezident Václav Havel odmítl podepsat jmenování rektora kvůli nejasnostem s lustracemi, dodal Ovčáček. Případ se týkal zvoleného rektora Univerzity Hradec Králové Petera Mikuleckého, který později sám rezignoval kvůli pozitivnímu lustračnímu osvědčení.
Kontakty s StB byly také důvodem, proč Zeman odmítl jmenovat docenta Ivana Ošťádala. V případě docenta Jiřího Fajta byly Hradu důvodem odmítnutí informace o tom, že Národní galerie chtěla od Komerční banky, aby část sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu ředitelskému platu. Fajt kvůli tomu zvažuje žalobu. V případě docenta Jana Eichlera z Ústavu mezinárodních vztahů považuje Zeman za problém to, že prý před rokem 1989 působil v propagandistických útvarech československé armády.