Pozor na náboženskou nenávist, varoval Zeman při tryzně v Terezíně

Konec druhé světové války si v neděli připomínají také v Terezíně, kde na Národním hřbitově za účasti vrcholných politiků proběhla tryzna. Prezident Miloš Zeman varoval před lhostejností, která přispívá k vzestupu nenávisti, a islamistickými radikály. Uvedl, že zatímco ve 40. letech společnost rozdělovala rasová nenávist, v současnosti od jihu přichází ta náboženská. Dále zopakoval výzvu k aktivní obranné akci proti základnám a pobočkám radikálů Islámského státu.

Je nutné reagovat na opakované pokusy islamistů o návrat do středověku, a to nejen demonstracemi a manifestacemi, uvedl prezident. Dále upozornil na to, že se k extremistům připojuje tisíce mladých Západoevropanů. „Přál bych si, abychom našli odvahu zbavit se lhostejnosti, strachu, neříkat, že u nás ještě o nich nejde,“ dodal. V táborech Islámského státu se podle něj možná už teď cvičí ti, kteří mohou zaútočit i v Česku.

Miloš Zeman o náboženství a ideologii Islámského státu: „Opět dělí lidi do dvou skupin, do skupiny věřících a skupiny nevěřících, kam patří ti, kteří vyznávají jinou víru než ideologové Islámského státu.“

Na Národním hřbitově prezidenta poslouchaly stovky lidí, kteří si přišli připomenout oběti terezínského ghetta a zdejší věznice gestapa. Tryzna se konala již po devětašedesáté. Vedle hlavy státu se jí zúčastnili premiér Bohuslav Sobotka, několik ministrů, zástupci obou parlamentních komor, náboženských obcí a organizací připomínajících odkaz obětí druhé světové války. Památku obětí Terezína uctili také zástupci diplomatického sboru a řady obcí.

Před Islámským státem varoval i předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička. „Do koncentračních táborů, do genocidy to nemá daleko,“ řekl. Apeloval především na vzdělávání mladých lidí, kteří by v rámci výuky měli vidět místa válečných hrůz. „Je nutné do osnov škol v praktické části výuky dějepisu a občanské nauky zařadit také návštěvy žáků a studentů pamětních míst spojeným s naším odbojem. S druhou světovou válkou,“ řekl.

  • 155 tisíc Židů z celé Evropy bylo mezi lety 1941 a 1945 zavlečeno do terezínského ghetta
  • 117 tisíc z nich se nedožilo osvobození
  • 32 tisíc obyvatel prošlo věznicí gestapa v Malé pevnosti
  • 2600 jich zahynulo v Terezíně, další tisíce potom v jiných nacistických táborech

Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.