Poválečný odsun Němců sice považuje většina Čechů za spravedlivou odplatu, zároveň ale odsuzuje násilí s ním spojené. Jak zjistil výzkum společnosti Post Bellum, téma společnost i nadále rozděluje.
Většina Čechů vidí odsun Němců jako spravedlivou odplatu
Přes osmdesát procent Čechů odmítá vraždy a násilí, ke kterým docházelo při odsunu Němců z Československa s koncem druhé světové války. Než totiž postupimská konference v srpnu 1945 připravila podklad k organizovanému vysídlení německé menšiny, došlo k tzv. divokému odsunu, během kterého byly zaznamenány nejvýraznější excesy.
Především mezi starší generací zůstávají zastánci odsunu. Podle výzkumu společnost Post Bellum celkem souhlasí s odsunem sudetských Němců dvacet procent dotázaných. Proti se vyjádřila třetina respondentů. Patří mezi ně zejména lidé z mladších ročníků, kteří se narodili až po listopadové revoluci. Nejvíc lidí ale zůstalo nevyhraněných, pocházejí především z řad lidí narozených za normalizace.
„Naroste nová generace, která je nezatížena komunistickou ideologií, jež z tohoto tématu vytvořila nenávistné téma. Za pár let tady budou převažovat lidé, kteří budou téma vnímat spíš jako téma ke smíření s Němci,“ uvedl ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Odsun Němců byl podle Čechů spravedlivá odplata, násilí ne (zdroj: ČT24)
Hrozba nároku na vrácení majetku mezi lidmi přetrvává
Výzkum ale ukázal i to, že otázka sudetských Němců a nároku na majetek zůstává tématem i v dnešní době. Většina dotázaných Čechů si totiž myslí, že sudetští Němci pořád nárokují vrácení zabaveného majetku. Osmdesát procent pak soudí, že nic takového nepřipadá v úvahu.
„Vidím takovou latentní hrozbu. Viděli jsme to třeba v prezidentské kampani, že téma je velmi jednoduše zneužitelné, že se z toho dá vyrobit kauza a nějakým způsobem udělat větší hrozba, než ve skutečnosti je,“ řekl sociolog a spoluautor výzkumu Ondřej Veis.
Jinak ale němečtí sousedé v současnosti Čechům nevadí. Uvítali by ale ze strany Německa větší investice do ekonomiky v pohraničí.