Praha - Znalecké posudky představují pro soudy velmi významný důkazní prostředek. Zjišťují totiž okolnosti, které samotný soudce není schopen posoudit vlastní úvahou. Ne vždy jsou ale vypracované posudky zcela přesvědčivé. V takových případech se pak protistranám naskýtá možnost takový posudek zpochybnit a případně zvrátit i původní rozhodnutí soudu. „Účastník sporu může v odvolacím řízení předložit nějaký další znalecký posudek a může zpochybňovat závěry,“ tvrdí 1. viceprezident Soudcovské unie ČR Tomáš Novosad.
Znalecké posudky jsou pro soud zásadní, ne vždy ale jednoznačné
Novosad: Znalecký posudek může být zpochybnitelný (zdroj: ČT24)
Soudy si obvykle nechávají znalecké posudky zpracovávat v případech, kdy je potřeba posoudit skutkový stav odborníkem v daném oboru. Výběr konkrétního znalce ke konkrétnímu případu záleží na typu řízení. Například v případě trestního řízení je úloha povolání znalce v režii policie, kdežto třeba u civilního řízení povětšinou znalce přibírá až soud. V obou typech řízení si však může znalce opatřit i sám účastník.
Práce znalce začíná přesným zadáním od soudu. Ty nejčastěji žádají odpovědi na konkrétní dotazy, jež musí být ve vypracovaném posudku jasně zodpovězeny. Znalec pak bývá často předvoláván i k samotnému soudnímu líčení, aby podal ústní posudek, svá tvrzení vysvětlil, případně dozodpověděl dodatečné otázky. Právě v tomto okamžiku mají protistrany možnost znalecký posudek zpochybnit.
- Tomáš Novosad, 1. viceprezident Soudcovské unie ČR: „Mnohdy znalec řekne 'je to jednoznačné' a doloží to natolik přesvědčivými argumenty, že není třeba dál zkoumat. Ale mnohdy i znalec říká: 'mohlo by to být tak, ale mohlo by to být za jistých okolností i jinak'.“
Podle Novosada mívají znalecké posudky pro soudy velký význam jakožto důkazní prostředek. „To jsou okolnosti, které sám soudce není schopen posoudit ve vlastní úvaze, takže v mnohých případech je to zásadní důkaz“, tvrdí 1. viceprezident Soudcovské unie. Záleží ovšem také na přesvědčivosti vypracovaného posudku.
- Tomáš Novosad: „Může být zpochybnitelný. Pokud soud v prvním stupni vychází z konkrétního znaleckého posudku, tak účastník sporu může v odvolacím řízení předložit nějaký další znalecký posudek a může zpochybňovat závěry.“
Činnost znalců upravuje na rozdíl třeba od USA zákon o znalcích a tlumočnících. „Znalec musí být člověk, který je zkušeným odborníkem v tom kterém oboru,“ říká Novosad. Zákon o znalcích a tlumočnících také upravuje případná pochybení znalců a možnost jejich odvolání. „Pokud znalec úmyslně poruší své povinnosti, tak je samozřejmě trestně odpovědný a jsou i dost vysoké sazby v trestním zákoníku.“