Kdyby se házela vejce na pravicového prezidenta, Praha 2 by postupovala jinak. Prezident Miloš Zeman to dnes uvedl v reakci na rozhodnutí radnice, podle které nebyl tento čin přestupkem. Na prezidenta létaly vejce a další předměty loni 17. listopadu na pražském Albertově.
Zeman: Házení vajec na pravicového prezidenta by radnice posuzovala jinak
Podle Zemana jde o svébytné rozhodnutí Prahy 2, která je svým způsobem militantně pravicová. V této souvislosti poukázal na její rozhodnutí, kdy před časem odmítla jmenovat čestným občanem Františka Kriegela, jenž v roce 1968 jako jediný nepodepsal Moskevský protokol legitimizující srpnovou okupaci Československa. Zeman připomněl, že podle něj neprávem heroizovaní vůdci české společnosti, jako byli Alexander Dubček, Oldřich Černík, Ludvík Svoboda a Gustáv Husák, se naopak „shrbili“ a tento akt podepsali. Kriegela chce proto letos vyznamenat. Uvedl to při debatě se zastupiteli v rámci zahájení návštěvy Středočeského kraje.
Miloš Zeman: „Jsem právem považován ze levicového politika. Kdyby se házela vajíčka na pravicového prezidenta, myslím si, že zastupitelstvo Prahy 2 by podle mého odhadu postupovalo poněkud jinak.“
Starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) ale dnes namítla, že ona ani žádný jiný politický reprezentant Prahy 2 o incidentu na Albertově nerozhodoval. Házení vajec posuzoval odbor správních agend - oddělení přestupků. „Jedná se o součást státní správy, nikoliv samosprávy,“ uvedla s tím, že do jeho rozhodování nesmí jakkoliv zasahovat. Černochová ale zároveň uvedla, že sama s rozhodnutím úředníků nesouhlasí a chce, aby házení vajec na Zemana prošetřil magistrát. „Jakkoli bohužel mnohdy s činy a slovy našeho současného prezidenta nemusím souhlasit, rozhodně odmítám házení vajec jako beztrestnou součást demokracie. Demokratický dialog by měl vypadat jinak,“ dodala.
Zeman označil radnici Prahy 2 za militantně pravicovou (zdroj: ČT24)
Vejce nakonec zasáhlo hlavně německého prezidenta Gaucka
Při loňských oslavách výročí 17. listopadu se prezident Miloš Zeman setkal na pražském Albertově s odporem protestujících. Někteří na českého prezidenta, kterého při odhalení pamětní desky doprovázely i hlavy sousedních států, házeli vejce nebo rajčata. Osobní strážci bránili hlavu státu rozevřenými deštníky. Zeman nazval vrhače předmětů zbabělci. Vejce nakonec zasáhlo hlavně německého prezidenta Joachima Gaucka.
Německého prezidenta Gaucka trefila "jen" skořápka.
Policie už dříve vyloučila, že by šlo o trestný čin. Vrhači se podle ní dopustili maximálně přestupků proti občanskému soužití. Za to lze uložit pokutu, případně i zákaz pobytu. Věc proto putovala k posouzení na radnici, která ale ani nikoho nepokutovala. „Věc byla odložena z důvodu, že došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo postoupení věci. Žádné sankce proto uloženy nebyly,“ uvedl vedoucí odboru správních agend Ondřej Jícha. Tímto závěrem ale nechtějí zobecňovat. „Byly posuzovány okolnosti konkrétního případu. Neznamená to, že by jakékoliv házení předmětů po komkoliv bylo ve všech případech beztrestné,“ upozornil Jícha.
Vajíčková palba na politické scéně
Vejce se stala nástrojem protestu už v minulosti. Setkali se s nimi oba Zemanovi předchůdci. Václav Havel narazil na spršku vajec v Bratislavě v roce 1991. Na Václava Klause, tehdy jenom jako předsedu ODS, byla vejce připravena v roce 1998 na předvolebním mítinku v pražských Modřanech. Rozruch vzbudilo házení vajec před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2009 na politiky ČSSD včetně tehdejšího předsedy strany Jiřího Paroubka.
27. května 2009 v Praze na Andělu se v průběhu předvolebního stranického mítinku stala ČSSD v čele s předsedou Jiřím Paroubkem (uprostřed) terčem svých odpůrců, kteří si na akci donesli syrová vajíčka. Vlevo Bohuslav Sobotka, vpravo Karel Březina se