Berlín/Praha - Německo bude mít zřejmě nejstarší matku čtyřčat na světě. V létě by se jí měla stát 65letá Berlíňanka, která má už 13 dětí a 7 vnoučat. Umělé oplodnění podstoupila v zahraničí, protože v Německu by tento zákrok nepovolili. Podle lékařky Evy Uhrové je ale vícečetné těhotenství nesmírným rizikem i pro mladší ženy. „Problém je ten, že rodičovství se v moderním světě neustále odkládá,“ říká lékařka. Jen v Česku se už průměrný věk prvorodiček posunul k hranici 30 let.
V 65 letech čeká čtyřčata. Rizika jsou nesmírná i u mladších
„Myslím si, že by se každý měl rozhodnout za sebe a moc neposlouchat názory druhých,“ komentovala své rozhodnutí budoucí matka čtyřčat Němka Annegret Raunigková. 65letá učitelka ruštiny a angličtiny má už 13 dětí. Zatím poslední, třinácté dítě porodila před deseti lety. Naopak její nejstarší dceři je už 44 let. Současné těhotenství se prý zatím vyvíjí dobře a bez větších komplikací.
Vícečetné těhotenství zvyšuje pravděpodobnost předčasného porodu
Podle Evy Uhrové, vedoucí lékařky Centra reprodukční medicíny Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, je ale vícečetné těhotenství velkým rizikem i u mladších matek. „Děloha není fyziologicky připravena na víc než na donošení jednoho dítěte, u vícečetných těhotenství hrozí riziko předčasného porodu,“ uvedla. S tím se zvyšují i rizika, která nedonošenému dítěti hrozí. „Oční komplikace, neurologické komplikace,“ doplňuje lékařka.
Se zvyšujícím se věkem matky roste i procento zdravotních komplikací pro matku. „Těhotenství na ženu klade velké nároky, zejména na kardiovaskulární systém, zvyšuje se riziko trombembolické nemoci, vysokého tlaku, gestačního diabetu,“ uvedla lékařka.
Annegret Raunigková se svými 13 dětmi a vnoučaty v televizní show v roce 2005
Ženy jezdí podstupovat umělé oplodnění do zahraničí
Plodnost ženy je sice limitována počtem vajíček, která se u ní vytvářejí už v prenatálním období. Každá žena má tedy vajíčka stejně stará, jako je ona sama, upozorňuje lékařka. Jsou zde ale možnosti asistované reprodukce. „Fyziologické početí u ženy ve věku kolem 50 let by se dalo nazvat téměř zázrakem. Většina žen, které mají děti ve věku 50 let a více, mají děti z darovaných vajíček,“ uvedla Uhrová. Dárkyně by podle lékařky neměla být starší 35 let, a proto u plodu není riziko genetických vad.
„Jsme schopni dělohu pomocí dodávaných exogenních hormonů donutit, že sliznice naroste a je schopna přijmout to darované vajíčko,“ uvedla lékařka. V Česku je ale ze zákona věk „matky - příjemkyně“ limitovaný. „Platí u nás zákon č. 373/2011 Sb., který upravuje věk příjemkyně tak, že žena nemůže být starší než 49 let,“ dodala Uhrová. Ve státech mimo EU je však možné podstoupit umělé oplodnění i ve vyšším věku, podle Uhrové se to bohužel stalo výnosným byznysem.
Jaká jsou rizika těhotenství ve vyšším věku? (zdroj: ČT24)
První dítě? V Česku nejčastěji těsně před 30. rokem ženy
Těhotenství žen ve vyšším věku, jako v případě 65leté Němky, je podle lékařky těžké soudit. „Ženy, které chtějí děti ve vyšším věku, mají většinou třeba nového partnera, který nemá děti a ta touha mít vlastní děti je někdy silnější než zdravý rozum,“ uvedla Uhrová. Odkládání rodičovství je přitom problém moderní doby. V Česku se už hranice věku matek prvorodiček posunula k 30 rokům (29,9). Do dvou let podle Uhrové hranici 30 let překročí.