Praha - Stát chce mít přehled, kde se jeho obyvatelé reálně zdržují, plánuje proto obnovit přechodné pobyty. Hlásit druhou adresu vedle té trvalé by musel úřadům každý, kdo své bydliště opustí na více než 90 dnů. To bývají případy lidí v podnájmech, dělníků na služebních cestách, studentů na kolejích nebo třeba chatařů. Podle ministerstva vnitra má opatření městům pomoci například s výběrem poplatků nebo získáváním peněz na údržbu.
Delší pobyt na jiné adrese? Stát chce zavést povinné hlášení
Lepší vymahatelnost poplatků za odpady, více peněz na údržbu města, ale i méně nevyzvednutých zásilek. Takové výhody by mělo přinést znovuzavedení povinného hlášení přechodného pobytu delšího než tři měsíce. Ohlašovat by se musel znovu, v případě, že by se prodloužil na jeden rok. Změnu by vedle řady starostů uvítala i exekutorská komora. „Znamenalo by to rychlejší dohledání reálného pobytu dlužníka,“ uvedla Petra Báčová, mluvčí exekutorské komory.
Zavedení přechodných pobytů má odstranit i letitou praxi mít bydliště na radnici. Počet takto nahlášených lidí se za posledních pět let více než zdvojnásobil. Ke konci roku 2014 tak „bydlelo“ 375 tisíc lidí, o 19 tisíc lidí víc než v předchozím roce. Zpřehlednit by se měla i situace ve vyloučených lokalitách. „Budeme mít možnost je zapsat na byt, aby platili to, co ostatní za používání energií, výtahů apod.,“ říká František Ryba, ředitel Bytového družstva Krušnohor.
Administrativní zátěž či systém, který bude obtěžovat, zní mezi politiky
Ne všem ale takové opatření připadá přínosné. „Já tam více vidím zvýšenou administrativní zátěž. Kdo se bude chtít pohybovat bez kontroly, tak to stejně bude nějakým způsobem obcházet,“ říká místopředseda výboru pro bezpečnost za TOP 09 Zdeněk Bezecný. Většina politiků napříč stranami jasný názor zatím nemá. „Chápu problémy s doručováním pošty, ovšem abychom nevymysleli systém, který bude obtěžovat,“ uvedl poslanec za KSČM Jiří Dolejš. „My v tom žádný technický problém nevidíme,“ uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Přechodný pobyt museli Češi povinně hlásit do roku 2000. Do června 2000 jich úřady udělily skoro milion a většina lidí ho měnila opakovaně. Povinné bylo hlásit přechodný pobyt delší než 30 dnů. Informace byla v tzv. ohlašovacím razítku v občanském průkazu. Neplatil se žádný správní poplatek. Povinnost se netýkala lidí v ústavech, v dětských domovech nebo lidí ve vězení a vazbě.